„Bylo chybou, že mne technokraté včas neinformovali, jaká hrůza pod osobním vedením paní předsedkyně Vitáskové vzniká," uvedl již v úterý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Této „hrůzy" se však účastnil i jeho tehdejší náměstek Pavel Šolc a někteří další úředníci z resortu, což dnes ministrovi šéfka ERÚ Alena Vitásková nahlas připomněla. „Nechci se ale vyvinit z toho, že jsme ten návrh představili," uznala nicméně šéfka ERÚ. Ta už v lednu odvolala místopředsedu ERÚ Jana Nehodu, který tarify připravoval.

Vitásková zároveň konstatovala, že není kam spěchat. Tarify, které se začnou kreslit znovu, mohou začít platit až od roku 2019. Do té doby podle Vitásková ERÚ nastavil podmínky tak, aby distribuční firmy mohly zajišťovat dodávky a ještě jim zbylo na rekonstrukci „drátů". Jak navíc Vitásková nedávno potvrdila pro Deník, velcí odběratelé elektřiny (je jich zhruba 20 tisíc, domácností je 5,8 milionu) mají rezervovanou až dvakrát větší odběrnou kapacitu, než využijí.

S jističem, či bez?

Pro představu: roční náklady na údržbu sítě jsou 32 až 34 miliard korun, při započítání poplatků z obnovitelných zdrojů je to 80 až 100 miliard korun. Do budoucna je však nutné síť přepracovat kvůli tomu, že za posledních sedm let vzniklo přes 30 tisíc nových zdrojů elektřiny (malé solární elektrárny). Elektřina dnes proudí oběma směry, nejenom „do domů," ale i „od domů" a je tedy nutné „zpevnit dráty".

I přesto, že návrh tarifů je mrtvý, Vitásková pojede na jaře do regionů na besedy s občany a bude zjišťovat jejich stanoviska. Pro tvorbu nových tarifů se jí budou hodit. Šéfka ERÚ nicméně připomíná, že už stávající platné zákony počítají s nějakou formou platby za jistič. Tudíž i do budoucna může přijít návrh, který by fixní platbu zvýšil proti reálně spotřebované elektřině.

Nevládní ekologické organizace, především Hnutí Duha, apelují na to, aby podíl fixních plateb (za jistič) nepřekračoval 30 procent z konečné ceny (před zdaněním). V mrtvém návrhu tarifů to v některých případech byl až 80procentní podíl. „V rámci 30procentního limitu lze ještě motivovat spotřebitele k efektivnímu nakládání s elektřinou a změna tarifů bude sociálně spravedlivá. Podobnou výši paušálních poplatků platí v Německu a Rakousku," uvedl Karel Polanecký z Duhy.