Poměrně sebevědomě v něm vystupovali i mladí z hlavního města, Středočeského a Jihomoravského kraje. Naopak nejméně ve své schopnosti věří obyvatelé z Plzeňského kraje, negativně se vyjádřily více než dvě pětiny respondentů. Tento kraj je z hlediska podílu lidí v exekuci druhým nejhorším.

„Celkově jen každý osmý přiznává, že se ve finančních záležitostech příliš neorientuje. Svým znalostem o finančních produktech věří spíše muži a celkově pak mladí lidé se středním nebo vysokoškolským vzděláním,“ dodává Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.

Pomalý vzestup

Podle odborníků na tom Češi s finanční gramotností jsou spíše na štíru, a to i přesto, že její znalost mírně roste. Například podle České bankovní asociace velká část z nich přiznává, že se často raději poradí s odborníkem, známým nebo si vyhledají informace na internetu. Jen patnáct procent lidí je přesvědčeno, že jsou schopni své finance zvládnout bez jakékoliv pomoci okolí.

Jsou to nejčastěji vysokoškoláci a lidé ve věku 50 až 64 let. „S věkem totiž rostou zkušenosti i důvěra ve vlastní znalosti,“ vysvětlila vedoucí vzdělávacích projektů Asociace Helena Brychová. Na druhé straně si desetina lidí často podle ní vůbec neví s financemi rady.

Špatný příklad

Často se přitom diskutuje, že by se finanční gramotnost měla více vyučovat ve školách. V rodinách, které jsou zadlužené, totiž mladí lidé spíše načerpají špatné návyky. „Rodiče jako primární zdroj informací uvádí 37 procent respondentů, internet 23 procent a školní výuku 21 procent dotazovaných,“ shrnuje výsledky průzkumu KRUK jeho generální ředitelka.

A výsledek? Mladí Češi podle průzkumu mají daleko větší víru ve své schopnosti, než jaké ve skutečnosti mají. Jeho součástí totiž byla jednoduchá otázka na výpočet úrokové míry u půjčky. Více než pětina z nich odpověděla špatně. „Výrazně větší podíl špatných odpovědí měly v tomto případě ženy a respondenti bez maturity,“ dodává Jaroslava Palendalová.