Stačí jedno kliknutí a platba je provedena. Na pohodlí a rychlost internetových bankovních operací si už zvykli mnozí uživatelé bankovních služeb.

Letos je tomu již patnáct let, co první zájemci v České republice už nemuseli stát ve frontě v bance a s vlastními penězi mohli být v kontaktu 24 hodin denně. K rozvoji internetového bankovnictví došlo přibližně ve stejné době jako i v dalších evropských zemích.

Nesmělé začátky

Moderní způsob ovládání bankovního účtu nabídla v dubnu roku 1998 družstevní záložna Fio (nyní banka Fio). Zákazníci mohli uskutečňovat běžné transakce na účtu a sledovat kompletní vývoj transakce. Začátkem roku 1998 začala v Česku působit nová banka Expandia (později eBanka) a ta jako první nabídla plné ovládání účtu přes internet.

V roce 2000 přišly s touto službou další čtyři finanční ústavy: Živnostenská banka, Union banka, Raiffeisenbank a GE Money Bank.

Evropské státy se v míře využití internetového bankovnictví velmi liší. Někde zaznamenalo za posledních deset let velký nárůst a oblibu, jinde se jeho využití jen pozvolna zvyšuje, nebo dokonce zůstává skoro na stejné hladině (například v Rumunsku nebo v Bulharsku).

Průměr v Evropské unii dosáhl v minulém roce čtyřicet procent. Přírůstek využití je od roku 2004 téměř konstantní a činí zhruba tři procenta ročně.

Z tohoto hlediska je však používání internetového bankovnictví v Česku podprůměrné, v roce 2012 činilo 34 procent. Průměrný meziroční růst v ČR od roku 2004 činí 3,63 procenta. Nejvyšší skok byl zaznamenán mezi lety 2010 a 2011, kdy se penetrace internetového bankovnictví zvýšila o sedm procent. Potěšitelné je, že v posledních třech letech se rozdíl mezi Českou republikou a průměrem Evropské unie snižuje.

Nadprůměrné a velmi vysoké použití internetu pro bankovní operace zaznamenávají především státy s vysoce rozvinutým bankovnictvím, hlavně skandinávské země, kde používá internet k bankovnictví někde i přes osmdesát procent občanů.

Rozdíl mezi jednotlivými státy v Evropě je velmi ovlivněn mírou připojení domácností a firem k vysokorychlostnímu internetu.

Jako každá novinka i internetové bankovnictví má jistá zrádná místa. Nejčastějším problémem tuzemských zákazníků je však čirá nepozornost.

Zrádná místa

Mezi nejčastější problémy totiž patří zablokování přístupu k účtu. Každý měsíc se s touto situací setkávají tisíce lidí. V naprosté většině případů si za vše mohou sami, když opakovaně zadávají chybné údaje.

Tato nekoncentrovanost však může vyjít v některých bankách i relativně velmi draho, opětovné povolení vstupu stojí někdy i dvě stě korun.

Každý provozovatel však umožňuje více pokusů, než účet zablokuje, zpravidla tři. Stačí si jen dát pozor a zkontrolovat, jestli nemáte zapnuto psaní velkých písmen, vypnutou numerickou klávesnici nebo omylem přepnuto na klávesnici cizojazyčnou.

Pochopitelně, při úvahách o směřování finančního sektoru se neubráníme odpovědi na otázku, co se stane s klasickými bankovními pobočkami? Bez obav: minimálně dalších pár let budou mít své pevné místo na slunci.

Vzhledem k tomu, že velká část majitelů účtů stále vyřizuje své požadavky osobně, počet filiálek v kombinaci s počtem bankomatů je stále výrazným ukazatelem dostupnosti banky. I nízkonákladové a nové banky jako Zuno, Air či Equa bank otevírají klasické pobočky, které doplňují jejich převážně internetové zaměření.

Dnes už člověk ani nemusí s penězi k přepážce, když je chce vložit na účet stačí vkladomat.

Jaký bude bankomat budoucnosti? Příkladem je nedávno představené inteligentní víceúčelové samoobslužné pracoviště čínské společnosti Huawei, které prý nahradí celou klasickou pobočku, a dokonce ještě s menšími náklady. Budou automatizované bankovní kiosky dalším krokem? Nahradí větší část poboček? Vývoj ukáže.

Mobily nastupují

V posledních měsících získávají na popularitě bankovní aplikace v mobilních telefonech. Počet jejich uživatelů se podle údajů bank začátkem roku 2013 pohyboval mezi 100 a 150 tisíci, což zatím není nijak závratné číslo. I tato metoda obsluhy účtů se však postupně stává běžnou součástí života.

Přispívá k tomu rostoucí obliba takzvaných chytrých telefonů, stejně jako stále bohatší nabídka takových systémů ze strany finančních institucí. Z hlediska technologií je tedy zřejmé, že tento nový prodejní kanál významně poroste.

Mobilní bankovnictví se tak stává nutností, nikoli předností, jak tomu mohlo být ještě před rokem či dvěma. Očekává se, že v roce 2017 bude mobilní bankovnictví využívat více než miliarda lidí na celém světě.

Poslední novinkou v oblasti internetového mobilního bankovnictví jsou rychlé platby pomocí kódu QR, který se načte do telefonu a uživatel pak jen potvrdí příkaz. U zrodu stála Raiffeisenbank, která je od začátku označuje za „složenky 21. století".

Masovějšímu rozšíření kódu na fakturách má výrazně pomoci jednotný standard, který minulý rok schválila Česká bankovní asociace. Tuto formu placení umožňuje již šest bank.

LUKÁŠ HANKE
Autor je analytikem serveru www.chytryhonza.cz.