Průměrná starobní penze by se měla podle vládní předlohy v červnu zvednout o 760 korun místo 1770 korun, o které by s ohledem na míru inflace rostla podle nynějších pravidel. Kabinet to zdůvodnil snahou o zpomalení zadlužování státu. Pavel minulý týden o návrhu mluvil s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) i lídry opozičního hnutí ANO Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem.

Následně předlohu konzultoval s odborníky na ekonomii, finance či ústavní právo, doplnil. „Vzhledem k tomu, že zítra (v úterý) začíná legislativní proces, budu ho pozorně sledovat, abych k němu mohl zaujmout jasné stanovisko,“ řekl.

Počet let, které Češi tráví v penzi, se stále zvyšuje. Zatímco v roce 2000 tato doba v průměru činila necelých 20 let, nyní je to zhruba o čtyři roky více
Důchody přehledně: Jaké jsou v Česku nejvyšší penze a co změní valorizace

Vyjádřit se chce nejdříve den poté, co složí prezidentský slib, což je v plánu 9. března. „Já si samozřejmě názor tvořím, ale ještě nejsem inaugurován,“ zdůraznil.

Budoucí prezident by podle Pavla neměl do legislativního procesu vstupovat „bianco šekem“ hned na začátku. „Než bude vůbec návrh ve Sněmovně, tak říct, jestli ho bude budoucí prezident vetovat, nebo ne, by nebylo správné. Touto cestou bych se ubírat neměl. Jasné stanovisko uslyšíte předpokládám 10. března,“ uvedl.

Podepsat, nebo vetovat?

Alibistické by podle Pavla bylo rozhodnutí novelu nevetovat, ale ani nepodepsat. „Lhůta 15 dní (na prezidentské veto) by přesáhla tu dobu, kdy by případná změna měla vyjít ve Sbírce zákonů. Férové k tomu bude zaujmout stanovisko - buďto podepsat, nebo vetovat,“ uvedl.

Kateřina Perknerová
Vláda s důchody narazila. I na Pavla

Jako občan má Pavel pochybnosti o některých aspektech opatření, což nepovažuje za nic zvláštního. „Patří mezi ně možná retroaktivita, tak využití institutu legislativní nouze. Ale to jsou věci, o kterých mají pochybnosti i ústavní právníci, kteří se neshodnou na jednotném pohledu, proto je důležité nechat proběhnout legislativní proces,“ řekl.