Na stole leží tři varianty.

Co je ve hře? V prvních třech dnech dnes člověk nedostane ani korunu. Na tom se ani do budoucna nic nezmění. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel – 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne pak člověk od státu dostává dávku ze sociálního pojištění (60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu).

A vláda chce zvýšit tento poměr pro marody nad 30 dní nemoci. Podle prvního návrhu by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Ve druhé variantě by byl nárůst vyšší, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci. Odbory pak navrhují, aby od 31. dne nemoci byla nemocenská rovnou 78 procent. „Lidé dnes typicky měsíčně dostávají 
10 300 korun, to je těsně kolem hranice chudoby," popsal včera Deníku šéf odborů Josef Středula. „Je proto pozitivní, že se stát, odbory i firmy shodují na nutnosti zvýšení nemocenské. Teď jde o to, kolik to bude," podotýká. Firmy jsou spíše pro první variantu, odbory by chtěly ambicióznější zvýšení.

Svaz průmyslu a dopravy ČR navíc požaduje, aby se zavedly elektronické neschopenky. „Není možné, aby například zaměstnanec se zlomenou nohou šel předat lékařské potvrzení do své práce," apeluje viceprezident Jan Rafaj. To chtějí podpořit i odbory. „Jen jde o to, aby na elektronické neschopence nebyly citlivé údaje, které by šlo zneužít – především diagnóza," uzavírá Středula. (jak)

Kolik dostáváme
U člověka s průměrnou hrubou mzdou 27 000 korun je nemocenská kolem 485 korun denně (průměrnou mzdu má ale jen třetina lidí). U první varianty podporované firmami by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Při druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Ministerstvo práce vyčíslilo dopad na státní kasu v rozmezí 2,3 až 2,8 miliardy korun. Systém nemocenské je ale v přebytku – loni 3,3 miliardy korun. Déle než měsíc marodí skoro třetina nemocných. Téměř pětina je nemocná přes dva měsíce. Více než tři je na neschopence 13 procent nemocných. Nejčastější nemocí jsou „záda".