Česká republika je s více než čtyřprocentním meziročním nárůstem HDP jednou z nejrychleji rostoucích zemí Evropské unie. S deficitem dalších 50 miliard korun přitom vláda počítá v návrhu rozpočtu pro rok 2019. Zadlužování země v době ekonomického růstu kritizují opoziční politici.

Andrej Babiš a Alena Schillerová.
Vláda schválila obrys rozpočtu. Pravicová opozice schodek 50 miliard kritizuje

V roce 2017 vládní dluh v jednotlivých čtvrtletích postupně klesal. Zatímco v prvním čtvrtletí dosahoval hodnoty 1924 miliard korun, která představovala podíl 39,95 procent HDP, v posledním čtvrtletí činil vládní dluh 1749 miliard korun, tedy 34,67 procenta HDP. Absolutní hodnota dluhu byla nejnižší ve třetím čtvrtletí, kdy se zastavila na sumě 1739 miliard korun. 

Meziroční pokles míry zadlužení o 2,34 procentního bodu způsobil nárůst nominálního HDP. Mezičtvrtletní nárůst tétho hodnoty byl pak podle ČSÚ způsoben především zvýšením objemu emitovaných dluhových cenných papírů v hodnotě 86,5 miliardy korun, zatímco nejvýraznější pokles, 5,7 miliardy korun, byl zaznamenán v položce přijatých úvěrů. Dluhové cenné papíry zůstávají na celkovém dluhu vládních institucí dominantním instrumentem s podílem 92,2 procenta.

Nárůst mezi prvním čtvrtletím loňského a letošního naopak zaznamenala hodnota salda hospodaření sektrou vládních institucích. V prvním čtvrtlení letošního roku dosáhlo saldo přebytku 0,72 procenta HDP, což je o 0,44 procenta více než v minulém roce.

„Hospodaření vládních institucí skončilo v prvním čtvrtletí v přebytku 0,7 procenta HDP. Nejvíce k tomu přispěly místní vládní instituce, jako města, obce, kraje, které skončily v přebytku 21 miliard a zdravotní pojišťovny s necelými čtyřmi miliardami,“ komentuje aktuální výsledky Václav Rybáček, ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ.

Jan Hamáček, Jiří Zimola a český premiér Andrej Babiš
Druhá Babišova vláda je po víkendu jistá. KSČM ji nakonec podpoří