Nástupní plat vysokoškolsky vzdělaného umělce? Kolem pětadvaceti tisíc. Na data ministerstva financí upozornila iniciativa Nenechme kulturu utichnout. „Lidé pracující v kulturní sféře jsou nejhůře odměňovanými zaměstnanci ve veřejném sektoru vůbec. Jejich průměrná odměna byla v minulém roce o téměř sedmnáct procent nižší než u ostatních oborů státní a veřejné správy,“ uvedl lídr iniciativy Jiří Dokoupil.

V době poklesu reálné mzdy také kritizují kroky vlády. Tvrdí, že ve výhledu pro rok 2024 zůstává další významné omezení a ohrožení české kultury.

Aby koncertní mistr vyšel s penězi, učí

V regionech nyní nejen hudebníci a umělci vyšli do ulic poukázat na svou špatnou situaci. Happeningy vyvrcholí osmého října společným koncertem v Praze. „Nejde jen o orchestry, ale také o knihovny, muzea, galerie a další instituce. Mluvíme o tisících, možná desetitisících lidí pracujících jako dělníci kultury,“ dodal Dokoupil.

Jan Jírů je první houslista Jihočeské filharmonie. Aby vůbec uživil rodinu, jako druhou práci rozváží jídlo po sídlištích.
Houslista rozváží jídlo, vydělává mu to víc. Titanic s uměním se potápí, říká

Daniel Petrásek je koncertní mistr violoncella v Západočeském symfonickém orchestru Mariánské Lázně. Ve své profesi tedy něco jako primář nemocnice. Přesto by s penězi zdaleka nevyšel, kdyby navíc nevyučoval na základní umělecké škole v Praze. „Peněžní ohodnocení zaměstnanců v kultuře je dlouhodobě nedůstojné. Šetřit na kultuře je krátkozraké a nezodpovědné, vůči našim předkům i dětem,“ řekl na podporu iniciativy.

Extrémní podfinancování se podle Dokoupila týká také samotných institucí, státních i regionálních. Iniciativa upozornila na snižování státního rozpočtu v nadcházejícím roce. „Přestože se reálné dopady budou v případě jednotlivých institucí lišit, už teď vidíme, že nás čeká významné omezování fungování kulturních institucí. Nebo jejich slučování, jak se o tom otevřeně hovoří třeba v Olomouci u Moravské filharmonie a Moravského divadla. Není vyloučen ani zánik některých institucí,“ varoval Dokoupil.

Předložené záměry vlády podle něj mohou v Česku započít temné kulturní období. „Reálně hrozí propouštění. Méně pracovních míst znamená méně kultury pro všechny,“ řekl.

Nedostatečná podpora kultury je podle něj dluhem i minulých vlád. „Roky voláme po tom, aby všechny vlády, které slibovaly jedno procento ze státního rozpočtu na českou kulturu, dodržely svůj slib. Současná vláda se přes svůj závazek v programovém prohlášení nechystá k tomuto slibu přiblížit ani v příštím roce. Dle návrhu dojde naopak k prudkému snížení,“ vysvětlil Dokoupil.

Ministerstvo: Situaci není snadné vyřešit

Z ministerstva kultury zaznělo, že otázka nízkých platů v kultuře není nová a není ani snadné ji vyřešit. „Minulá vláda, která působila před covidem v době mimořádného hospodářského růstu a vysokých příjmů do státního rozpočtu, žádné kroky k vylepšení situace pracovníků v kultuře neučinila, i když k tomu měla mimořádnou příležitost. Současná situace státních financí žádné snadné řešení bohužel neumožňuje,“ sdělila Deníku mluvčí resortu Jana Malíková.

Výplata, finance - Ilustrační foto
Vládní škrty: Podívejte se, kolik si živnostníci připlatí kvůli novým odvodům

Doplnila, že ministerstvo kultury dává do sféry peníze i prostřednictvím Národního plánu obnovy. „Z něj jsou v tuto chvíli rozděleny tři miliardy korun, na příští rok pak bude k dispozici jedna miliarda korun,“ vyčíslila.

Uspěchaný zákon

Podle Dokoupila páteřní síť tradičních kulturních institucí po celém Česku drží nad vodou zřizovatelé v krajích a především jednotlivá města.

Kritika padla i na nový zákon o veřejné kulturní instituci. Legislativu dlouhodobě prosazují především ředitelé divadel. Podle ministerstva kultury jde o alternativu pro příspěvkové organizace.

Pracující mladý policista na služebně v obci Šlapanice v Jihomoravském kraji. Ilustrační snímek
Policii čeká propouštění. Vládní škrty ohrozí hlavně místa civilních zaměstnanců

„Má přinést možnost víceletého plánování a vícezdrojového financování díky tomu, že veřejnou kulturní instituci může spoluzaložit obec a kraj, s možností, aby se do financování takové veřejné kulturní instituce smluvně zapojil stát,“ vysvětlila za resort Malíková.

Podle iniciativy je ovšem zákon uspěchaný a k jeho současné podobě má výtky. „Přes vypořádání některých připomínek zůstává návrh zákona rizikový kvůli možnosti úpadku nebo insolvence organizace. Nepřinese vyšší stabilitu organizacím, kterou deklaroval, je funkčně impotentní, “ míní Dokoupil.