Podnik Vítkovice Steel již v polovině února oznámil, že k letošnímu 30. září definitivně zavře svoji ocelárnu, což bude znamenat propouštění zhruba 200 až 250 lidí. Předseda představenstva společnosti Dmitrij Ščuka tehdy uvedl, že ocelárna je však jen jedním z provozů podniku a že ostatní provozy se budou dále rozvíjet.

"Hrozí ukončení všech provozů a přemístění do Ruska, tj. ztráta 1000 pracovních míst," uvádí ale ve zprávě Ciencala. Právě zhruba 1000 lidí firma podle svých dřívějších vyjádření v současnosti zaměstnává.

Podle mluvčího společnosti Vítkovice Steel Jaromíra Krišici uzavření všech provozů firmy nehrozí. "Tato informace není pravdivá a považujeme ji za naprosto nesmyslnou," řekl dnes Krišica. Třetí největší česká hutní firma Vítkovice Steel patřila od roku 2005 do loňska ruské ocelářské a těžařské skupině Evraz Group. Od počátku loňského dubna drží stoprocentní podíl ve firmě skupina soukromých investorů, skrytých za společnostmi se sídlem na Kypru.

Další propouštění v OKD

Cienciala ve své zprávě upozorňuje i na pravděpodobné pokračování propouštění v černouhelné OKD. Ta má v současnosti zhruba 11.000 vlastních zaměstnanců, dalších 3000 lidí zaměstnávají dodavatelské firmy. Řada z nich má ale letos skončit. OKD v únoru uvedla, že půjde zhruba o 1600 lidí. Tři stovky zaměstnanců firma propustí ke konci dubna a dalších přibližně 500 jich odejde během roku přirozenou cestou, tedy například do důchodu či jiného zaměstnání. Přes 800 lidí bude muset odejít z externích dodavatelských firem. Podle zmocněnce ale dosud OKD nevyčíslilo personální vývoj v dalších letech. "Podle neoficiálních informací se odhaduje propouštění na zhruba 1000 osob každý rok," uvedl ve zprávě.

Cienciala ve zprávě dále uvádí, že není naplňováno usnesení vlády z roku 2002, kterým vláda přislíbila na revitalizace po hornické a hutnické činnosti v Moravskoslezském kraji asi 20 miliard korun. Ke konci roku 2013 totiž bylo vyčerpáno pouze sedm miliard korun. Stát podle něj neplní ani ekologické privatizační závazky. Uvedl, že náklady na odstranění starých ekologických zátěží na Ostravsku představují částku 17,4 miliardy korun, do konce roku 2013 však bylo realizováno jen 4,65 miliardy korun.

Těžební limity

Za největší hrozbu Ústeckého kraje zmocněnec označil pokračující útlum tradičního, zejména energetického a chemického průmyslu. Ten je podle něj v současné době umocňován stanovenými limity těžby uhlí. Pokud nedojde k jejich prolomení, měla by kolem roku 2022 skončit těžba v dolu ČSA, který patří společnosti Severní energetická. Podle Ciencialy bude tím pádem v těžebních a navazující provozech a odvětvích zrušeno 6268 pracovních míst. Naopak, v případě pokračování těžby může přibýt až 5859 pracovních míst.

Zmocněncem vlády pro řešení problémů Moravskoslezského a Ústeckého kraje je Cienciala od začátku loňského roku. Od července 2013 do ledna 2014 byl členem Rusnokovy vlády jako ministr průmyslu a obchodu.