Po oteplení v těchto dnech se jejich stav výrazně zlepšil. Teplé počasí ale odstartovalo napadení perenosporou.

„Nástup perenospory je silný. Dalo se to ale čekat. Dokud byla zima a vlhko, perenospora se nerozvinula. Po oteplení má ideální podmínky. Trpí jí zejména vysokoobsažné chmele, jako například Premiant. Žatecký poloraný červeňák je odolnější," zkonstatoval ředitel Probiosu Kounov Pavel Řepík.

Pokud se tedy nestačí chmel proti této chorobě ošetřit včas, mohlo by to mít vážné následky až do sklizně. Ale nástup perenospory je tak velký, že i při včasném ošetření používané ochranné prostředky nezabírají.

Ani na Kounovsku velká voda nezpůsobila velké škody. Chmelnice tu nejsou u vodních toků a naopak jsou na svazích. Voda tak zůstávala jen tam, kde stekla ze svahů a většinou na souvratích. Práce ve chmelu pokračují přihnojováním a přiorávkou. Dokončeno je zavádění. Teď se přiklání odkloněné hlavy.

„Pokud vydrží teplé počasí, chmel se rozjede a vše dožene. Zatím není příliš pozadu. V některých lokalitách rozdíl je, to podle doby řezu," zkonstatoval Řepík. Voda se tady podepsala spíše v polích. Někde ještě stojí kaluže. Poškozeny jsou jarní ječmeny, hořčice a máky. V podmáčených lokalitách rostliny uhynuly.

Zlepšení rostlin potvrdil chmelař z Rakochmelu Kolešovice Karel Šrámek:
„Zima chmel trochu zarazila. Odhaduji zpoždění na tři až pět dní. Nyní má dostatek vláhy, takže pokud bude teplo, určitě vše dožene."

Velké přívaly vody v posledních dnech se tady příliš neprojevily. Chmelnice jsou většinou výše položené, takže z celkových sto dvaceti hektarů, je zamokřený zhruba jeden.
Dokončeno je přiorání i přihnojení. V těchto dnech se rostliny ošetřují proti perenospoře a svilušce. Dostávají rovněž listovou výživu. Právě i na Kolešovicku a v Heřmanově se perenospora po oteplení objevila ve větší míře.