Kuřecí prsní řízky jsou nejžádanějším druhem kuřecího masa pro grilování. Díky libovosti a vysokému obsahu svalových bílkovin mají punc zdravého masa. Ten se však ve světle srovnávacího testu otřásl v základech. Kromě salmonely dTest v mase ve dvou případech odhalil nadměrné množství vody.

Nezávislým testováním prošlo 11 chlazených prsních řízků balených v ochranné atmosféře. „Od každé šarže jsme poslali do laboratoře vždy desítku balení,“ uvedl redaktor dTestu Jan Maryška. Zkouška našla u třech výrobků nežádoucí mikroby a u dvou balení vyšší obsah vody v poměru k bílkovinám. „Kvůli těmto prohřeškům jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci na prošetření,“ dodal Maryška.

Značka Vodňanské kuře patří spolu s firmami Synthesia, Penam, Precheza, Kostelecké uzeniny, Mafra a dalšími do holdingu Agrofert. Skupinu založil a do loňska vlastnil premiér Andrej Babiš, kvůli novele zákona o střetu zájmů ji převedl do svěřenského fondu.

Z kuřecího masa hrozí nákaza bakteriemi salmonely, Escherichia coli, listerií, stafylokoky nebo kampylobaktery. Pokud se po několika hodinách od konzumace objeví u člověka průjem, zvracení či horečky, stojí za nimi pravděpodobně jeden ze zmíněných mikrobů.

U masa jako u všech přírodních produktů platí, že každá šarže se může lišit. Navíc i u balení v rámci jedné šarže lze najít rozdílný počet bakterií. Předpisy proto například v případě salmonel vyžadují vyšetření pěti balení, přičemž všechna musejí být čistá. K nakažení salmonelózou může člověku stačit pouhých dvacet bakterií. „V řízcích Albert a Tesco jsme salmonelu objevili v jednom balení z pěti. U Vodňanských kuřat však nevyhovovaly rovnou tři balíčky z pěti. Na přítomnost salmonel jsme narazili také v jednom balení rumunských řízků značky Coco Rico,“ shrnul hrozivá zjištění Maryška.

Test přinesl i jednu dobrou zprávu – v žádném vzorku nebyly objeveny listerie. Kampylobakterie se objevily pouze v jediném případě řízků značky Karapetjan, navíc v malém množství. Střevní bacily Escherichia coli však byly přítomny ve čtyřech masech. Nejvíce jich laboratoř napočítala u řízků značky Albert. Koagulázopozitivní stafylokoky objevil dTest v malém množství u tří značek – Billa/Vocílka, Karapetjan a Coco Rico. V žádném z uvedených případů však nebyly nálezy znepokojivé.

Řada spotřebitelů se kuřecímu masu vyhýbá, protože věří, že kuřecí maso je plné antibiotik. „Pomocí chemických a mikrobiologických testů jsme prověřili výskyt antibiotik ze skupiny sulfonamidů, tetracyklinů, beta-laktamů, chinolonů a makrolidů. Žádná ze zkoušek ani v jednom případě přítomnost antibiotik v kuřecím mase neodhalila,“ uklidnil veřejnost Maryška.

Podle platné normy ní smí množství vody u kuřecích prsních řízků převyšovat bílkoviny nejvýše 3,4krát. Předpisům v tomto ohledu nevyhověly značky Lidl/Řezníkova porce a Albert, protože obsahovaly 3,55krát víc vody než bílkovin.

Rady dTestu pro prevenci nákaz z masa
Na nákup masa choďte s termotaškou, cestu domů zbytečně neprotahujte a doma maso co nejdříve uložte do lednice. Teplota v chladničce by neměla být vyšší než 7 °C.

Maso nechte v mikrotenovém sáčku, aby se zamezilo případnému skapávání volné tekutiny, která by mohla kontaminovat plochy chladničky či mrazničky a v nich umístěné potraviny.

Se syrovým kuřecím masem zacházejte opatrně, dodržujte přísnou hygienu v kuchyni. Při práci s masem jsou nejbezpečnější jednorázové papírové utěrky a jednorázové chirurgické rukavice.

Na krájení syrového masa používejte prkénko a nože, kterými nebudete krájet jiné druhy potravin. Veškeré „masné“ nástroje a pracovní desku stolu co nejdříve po práci důkladně omyjte horkou vodou a prostředkem na nádobí. Totéž platí i pro ruce.

Salmonela zahyne, když na ni působí teplota nad 70 stupňů po dobu nejméně deseti minut. Tepelná úprava kuřete musí být taková, aby bylo maso v celém rozsahu, tedy i u kostí, důkladně propečeno či provařeno.