Jeho prohlášení není zcela jistě náhodné. Právě Amazon patří totiž k firmám, které jsou pověstné svým velmi rychlým pracovním tempem, které většinou vede k syndromu vyhoření a spánkové deprivaci. Lidé v Indii se tak nyní zajímají o to, zda jde toto prohlášení ruku v ruce se změnou v kultuře firmy a společnost stává o něco lidštější.

Agarwal předtím působil jako výkonný asistent šéfa a zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, který má pověst velmi náročného ředitele. Zástupce internetového gigantu v Indii email odmítl komentovat, píše agentura Bloomberg.

Nelítostné bojiště

Indie se s více než 1,3 miliardy obyvatel stala pro Amazon nelítostným bojištěm. Společnost se totiž zavázala, že zde bude investovat zhruba 5,5 miliardy dolarů, ale nedávno s konkurenčním Walmartem prohrála v tendru na koupi vedoucího indického operátora internetového prodejeFlipkart Online Services.

V současné době, kdy se požadavky na pracovníky staly předmětem debat po celém světě, jsou slova o rovnováze pracovního a osobního života z úst vysoce postaveného manažera Amazonu téměř jako rajská hudba.

V Bangalore, který je třetím největším městem Indie, pracuje velká část z milionu zaměstnanců dlouho do noci, přičemž pozdní pracovní schůzky nebo víkendové pracovní hovory jsou zde považovány za zcela běžné.

Nespavost, deprese a sebevraždy

Psychologové, spánkové laboratoře a kliniky na umělé oplodnění se stále více obávají důsledků vražedného pracovního tempa. Mezi nejčastější důsledky patří nespavost, deprese a sebevražedné tendence, říká Seshadri Kalyanasundaram, známý psychiatr, který se ve své praxi běžné setkává s mnoha pracovníky technologického odvětví.

„V dnešní době se setkávám s lidmi ve věku 25 až 28 let, kteří trpí srdečními infarkty. To je něco, co jsem za svou čtyřicetiletou kariéru nezažil,“ podotýká psychiatr. Ten má své pracovní soboty rezervované pouze pro technologické pracovníky a jak sám podotkl, diář má zaplněn již na několik měsíců dopředu. „Pro spoustu lidí existuje jen jeden život, a to ten pracovní. Je to katastrofa, tikající bomba,“ upozorňuje  Kalyanasundaram.

Ve startupech od Bangalore po Dilí jdou zakladatelé a vrcholoví manažeři ve vyčerpávajícím pracovním tempu svým zaměstnancům doslova příkladem. Jedním z nich je například zakladatel hotelové sítě OYO Rooms Ritesh Agarwal. Ten uvedl, že během pracovního týdne toho moc nenaspí. Aby spánkový deficit poté dohnal, usíná v sobotu brzy a budí se během nedělního poledne.

Fotbal i o půlnoci

Bloomberg zmiňuje i další top manažery. Například zakladatele a výkonného ředitele startupu BYJU’s Byju Raveendrana, který si spolu se svými kolegy chodí po práci, což bývá často i o půlnoci, zahrát fotbal. S tím pak končí až kolem druhé hodiny ranní. Na odpočinek pak nezbývá příliš mnoho času. Pro nespavce jsou totiž zde i v noci k dispozici služby na doručování jídla nebo provoz sportovních arén. 

Dilip Vamanan, zakladatel startupu na analýzu dat internetového obchodování SellerApp, který pomáhá například prodávajícím na Amazonu, pracuje 14 hodin denně. Pak ještě vyřizuje hovory a emaily z domova. Jeho kolegové si však stěžují na bolest zad, nespavost a stres.

Nápad šéfa indického Amazonu tak může být sice inspirativní, ovšem od převodu této myšlenky do praxe jej dělí ještě dlouhá cesta. „Indické startupy toho musí ještě hodně dokázat. Nejsou totiž ještě tak daleko, aby jejich zakladatelé mohli ubrat plyn a přepnout na autopilota,“ tvrdí Vamanan.