Opatření, které Trump včera podepsal, zavádí 25procentní cla na dovoz oceli a 10procentní na dovoz hliníku. V platnost vzejde do dvou týdnů. Informoval o tom server BBC.

Netýká se ale dovozů z Kanady a Mexika, jelikož s nimi má USA zatím platnou smlouvu NAFTA, jejímž vypovězením Trump rovněž hrozí.

Představitelka Evropské komise Cecilia Malmstroemová uvedla, že jako blízký spojenec USA by Evropská unie měla být z tarifů vyjmuta.

EU Trumpovi již dříve odpověděla, že pokud nařízení zavede, spustí obdobná opatření. Varovala, že zavede 25procentní cla na vybrané americké zboží, které se dováží do Evropy. Mělo by se jednat například o motocykly Harley, značkové džíny, bourbony a whiskey v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, uvádí agentura Bloomberg. 

Trump na to v reakci odpověděl, že zavede 25procentní cla na dovoz evropských aut do USA, což by se mohlo dotknout i Česka, které je významným dodavatelem pro přední evropské automobilky.

Kritika z celého světa

Hlavní obchodní partneři USA Trumpovo rozhodnutí kritizovali. Čína jej nazvala „vážným útokem na systém mezinárodního obchodu“. Čínští vývozci v odvetě žádají po své vládě, aby omezila americký vývoz do Číny, zejména uhlí, potraviny a elektroniku.

Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire prohlásil, že „v obchodní válce existují pouze poražení“.

Japonsko prohlásilo, že cla budou mít „významný efekt“ na vzájemné vztahy obou zemí. Jižní Korea žádá projednání tématu na půdě Světové obchodní organizace.

Největší dodavatel oceli a hliníku do USA, Kanada, uvítala svou výjimku. Bude se prý ale snažit tlačit na Spojené státy, aby sazby snížily. Mexický ministr hospodářství Ildefonso Guajardo trvá na tom, aby cla nebyly zavedeny do smlouvy NAFTA.

Britská vláda uvedla, že bude spolupracovat s partnery z EU na zavedení výjimky. Premiér Austrálie Malcolm Turnbull prohlásil, že ohledně jejich bilaterálního obchodu si „USA nemají na co stěžovat“.

S Trumpovým omezením nesouhlasí i řada republikánů, jeho strana je totiž tradičně zastáncem volného obchodu. Mluvčí amerického kongresu nová opatření odsoudil s tím, že „budou mít nedozírné důsledky“. Republikánský senátor Orrin Hatch tarify označil za „prezidentův omyl“.

Trumpův důvod?

Podle Trumpa Spojené státy „neférovým obchodem trpí“. Opatření by podle něj mělo posílit americkou ekonomiku.

"Tyto dva kovy jsou páteří našeho národa a základem naší obranné a průmyslové základny,“ uvedl během podpisu, ze kterého udělal slavnostní ceremoniál, kam pozval ocelářské dělníky a po podpisu je obdaroval protokolárními pery.

Video: Trump obdaroval dělníky protokolárními pery

Jak Trump sliboval v kampani, chce tím ochránit dělníky v těžkém průmyslu.

„Budeme spravedliví, budeme flexibilní, ale musíme chránit americké pracovníky. Přesně tak jak jsem říkal během mé kampaně,“ vysvětlil.

„Naši největší prezidenti od Washingtona přes Jacksona, Lincolna a McKinleyho, ti všichni chránili naší zemi od vnějších vlivů, od jiných zemí, které chtějí ukrást naše bohatství, pracovní místa a naše firmy,“ uvedl.

Podle BBC si tím Trump snaží získat voliče s modrými límečky, tedy dělnickou třídu v industriálních oblastech. Například v klíčové Pensylvánii Trumpa v prezidentských volbách v roce 2016 volili i tradiční voliči demokratů.

Nicméně v USA mnohem více lidí pracuje v průmyslu, který zmíněné kovy zpracovává, než je vyrábí. Výrobky budou dražší i pro spotřebitele. Růst napětí na trzích může navíc vést ke zvýšení inflace.

 Jak uvádí agentura Bloomberg, obchodní války nemají vítěze. Cla zavedl například prezident George W. Bush v roce 2002. Americký HDP se propadl o 30,4 milionu dolarů a bylo ztraceno na 200 tisíc pracovních míst.

Nejznámějším případem zavedení cel je sitauce z roku 1930, kdy Kongres rozhodl o 20procentním clu, které mělo ochráni americké zemědělce. Poptávka po místním zboží však rychle opadla a země se po velké hospodářské krizi propadla do ještě hlubší recese. 


„Spojené státy vyhrají v jakékoliv obchodní válce. Je to snadné,“ obhajoval své rozhodnutí Trump na twitteru.