„Naším cílem je mít připravené legislativní nástroje, které nám pomohou dosáhnout potřebných úspor v případě, že by ruský diktátor Vladimir Putin dále eskaloval svou energetickou válku,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Z Ruska v současné době přichází méně než 30 procent zemního plynu, než kolik do Evropské unie proudilo v letech 2016 až 2021. Kvůli tomu se v červenci státy sedmadvacítky dohodly na snížení spotřeby této suroviny během topné sezony o patnáct procent. A právě zavedení nových pravidel by v nutném případě k tomu mělo přispět.

Vyhláška by přitom vstoupila v platnost pouze ve chvíli, která by předcházela vyhlášení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. „Jde o další opatření, která nazývám airbagy. Máte je v autě. Doufáte, že je nikdy nebudete muset použít, ale když je potřebujete, jste velmi rádi, že jste si je pořídili,“ doplnil Síkela.

Z navrhovaných pravidel vyplývá, že třeba v obývácích obytných domů by teplota neměla klesnout pod 18 stupňů Celsia. Dnes se počítá s teplotou nejméně dvacet stupňů. Koupelny by se pak neměly vyhřívat na dnešních 24 stupňů, ale na devatenáct.

Nižší teplota na sálech? Raději ne

Pravidla by se ale měla měnit také u nemocnic, kdy by v pokojích neměla teplota klesnout pod dvacet stupňů, nyní to je 22 stupňů. „Pokud by to začalo platit, museli bychom přenastavit topné soustavy. Personál i pacienti by museli být více oblečeni. Problém ale vidím u operačních sálů, protože pacient na nich leží obnažený a také operatéři jsou zvyklí na určitou teplotu. Proto by bylo rozumnější v tomto případě zachovat nynější podmínky,“ míní šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Jak ušetřit na energiích:

Fotogalerie: Jak ušetřit na energiích?

Podle současných pravidel by teplota na operačním sále neměla klesnout pod 25 stupňů. Navrhovaná vyhláška ale uvádí o pět stupňů méně.

S nižší teplotou by také měli počítat úředníci v administrativních budovách, hosté a personál v restauracích a hotelích, ale také učitelé a žáci ve školách nebo ve školkách. Tam by se se třeba učebny vytápěly na devatenáct stupňů místo nynějších dvaadvaceti. Někteří učitelé v tom ale problém nevidí.

„Zrovna ve školách našeho typu máme ve třídách maximálně dvacet stupňů a děti jsou i často venku,“ vysvětlila Magdaléna Šílová z Walfdorské školky na pražském Žižkově a současně předsedkyně Asociace walfdorských mateřských škol. Na druhou stranu připouští, že školky s menšími dětmi ve třídách by musely zvolit jiný přístup.

Navrhovaná vyhláška uvádí nejnižší teploty. Směrem nahoru by ale teplota tuto hranici měla přesáhnou nanejvýš o jeden stupeň. Bude také záležet na tom, kolik má místnost venkovních stěn. V případě místnosti se dvěma venkovními stěnami může být tato hranice vyšší o 1,5 stupně a se třemi venkovními stěnami o dva stupně.

Nová pravidla by měla platit pro odběratele napojené na dálkové vytápění. Výjimku tvoří odběratelé, jejichž soustavy využívají aspoň z 80 procent obnovitelné zdroje energie. Vyhláška se tedy podle ministerstva týká především uhelných a plynových zdrojů a také na ústřední vytápění využívající fosilní paliva.

Vyhláška je v současné době v připomínkovém řízení.