Do konce prosince bude do reaktoru zavezeno všech 163 palivových kazet tak, aby mohl už od nového roku dodávat elektřinu do sítě. Nový blok nedaleko Petrohradu se přidá se k vůbec prvnímu provozovanému bloku generace III+ na světě, kterým se nachází v JE Novovoroněžská II.
Do projektu výstavby elektrárny Leningradská II byly dodavatelsky zapojeny i české firmy. Společnosti Arako, Armatury Group, Modřany Power, Mostro a MPower Engineering dodaly armatury, Sigma Group čerpací techniku, Kabelovna Kabex kabely a ZPA Pečky servopohony. Jenom armaturka Arako dodala v roce 2012 speciální armatury pro jadernou energetiku v hodnotě zhruba 300 milionů korun.
Fyzikální spouštění je jednou z klíčových etap uvádění nového bloku do provozu. Během něj provádí pracovníci elektrárny velké množství dílčích i komplexních zkoušek, které potvrdí, že blok bude pracovat spolehlivě a bezpečně.
Podle Andreje Petrova, generálního ředitele Koncernu Rosenergoatom (elektroenergetická divize Rosatomu a provozovatel všech ruských jaderných elektráren), zahájení fyzikálního spouštění znamená, že jsou dokončeny všechny stavební práce. „Během 30 dní připravíme reaktor na dosažení minimálního kontrolovaného výkonu,“ řekl Petrov. Dodal, že díky projektovému řízení se Rosenergoatomu v tomto případě daří dodržovat termíny i rozpočet.
Leningradská jaderná elektrárna leží asi 40 kilometrů západně od Petrohradu. Zajišťuje zhruba polovinu elektřiny vyráběné v Leningradské oblasti, kterou tvoří okolí, nikoli však samotné město Petrohrad. Nový blok je nutný, napřesrok je totiž naplánováno ukončení provozu 1. bloku elektrárny Leningradská I se zastaralým reaktorem RBMK-1000. Ten se stavěl výhradně v Rusku a nechvalně proslul při Černobylské havárii.
Inovativními bloky VVER-1200 oproti tomu splňují pofukušimské bezpečnostní požadavky a ve srovnání s předchozí generací poskytují vyšší výkon při menších nárocích na obsluhující personál. Vzrostla také jejich plánovaná doba provozu, a to na 60 let s možností dalšího prodloužení.
Leningradská JE-II je referenčním projektem pro zahraniční projekty Rosatomu, zejména pro evropské bloky jako například Hanhikivi ve Finsku a Paks v Maďarsku. Budapešť se s Moskvou domluvila na tom, že potřebné 4 biliony forintů (přibližně 325 miliard korun) si od Rusů půjčí. Evropská komise však rusko-maďarskou dohodu v únoru 2015 zablokovala a kontrakt se kvůli podezření z narušení hospodářské soutěže dostal pod drobnohled agentury Euratom. Šetření skončilo až letos v březnu s tím, že státní podpora je povolena za splnění několika podmínek.