Dostali jste pracovní nabídku, kterou nelze odmítnout? Slibuje lákavý příjem i benefity, výborné pracovní podmínky, pravděpodobný další postup ve firmě a mnohé další, ale je tu jediný malý problém – nástup už příští pondělí. Výpovědní doba přitom podle zákoníku práce trvá dva měsíce.

Zkuste dohodu

Chcete přesto na nové místo nastoupit? Prvním krokem v takovém případě je snaha o dohodu o rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel vám může vyjít vstříc a umožnit odchod takřka okamžitě.

Také však může nastat situace, že nutně potřebuje dokončit některý váš rozdělaný projekt – anebo že se prostě dohodnout nechce. A co teď?
Říci „mně je to jedno, zítra už se mnou nepočítejte“ není tak jednoduché. Pokud vás firma nechce pustit dohodou, z legálních cest zbývá jen výpověď. Pracovní poměr můžete ukončit z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, výpověď však musí být písemná a pracovní poměr na jejím základě skončí až po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby.

Jestliže do zaměstnání z jakéhokoliv důvodu ve výpovědní době nebudete chodit, jedná se zpravidla o neomluvené zameškání práce.

Firma nemá šanci

Pokud na vás už čeká nové, výhodnější zaměstnání, stávající firma nemá příliš možností, jak vašemu okamžitému odchodu zabránit.

„Zameškání práce ze strany zaměstnance je porušením soukromého smluvního závazku, ke kterému se zavázal sjednáním pracovní smlouvy, a samo o sobě neznamená ani přestupek, ani trestný čin,“ upozorňuje právnička Věra Bognárová na stránkách nakladatelství Verlag Dashöfer.

Podle zákoníku práce rozhodnutí o neomluveném zameškání práce musí zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, učinit v dohodě s odborovou organizací.

Pokud odborová organizace u zaměstnavatele nepůsobí, rozhoduje samostatně. Pro neomluvené zameškání práce může zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr.

Faktem je, že vyhazov, a to jak „měkký“, tedy s výpovědní lhůtou, tak výpověď „na hodinu“ pro závažné porušení pracovních povinností (tedy nejméně pět zameškaných dnů) vás při představě nového skvělého místa asi příliš trápit nebude.

Stejně tak vás zřejmě neodradí ani „kaňka“ ve vašem zápočtovém listu, ani nemožnost dosáhnout na podporu v nezaměstnanosti. O případném krácení dovolené, kterým vás váš dosavadní zaměstnavatel také může potrestat, nemluvě. Jenže zápočtový list se záznamem o vašem závažném porušení pracovních povinností vám už zůstane, kdežto společnost, od které si slibujete skvělou kariéru, tady už za rok být nemusí. Navíc mnoha lidem se příčí porušovat uzavřené dohody. A existují i případy, ve kterých může stávající zaměstnavatel nasadit účinnější obranu.

Náhrada škody

Pokud jste totiž svým nedocházením do práce způsobili firmě prokazatelnou škodu, připravte se na citelný finanční postih.

„Zaměstnavatel může na zaměstnanci podle zákoníku práce požadovat náhradu škody, kterou mu zaměstnanec způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Porušením povinností při plnění pracovních úkolů je právě ta skutečnost, že zaměstnanec svojí nedbalostí nebo úmyslem do práce přestal docházet, své povinnosti podle pracovní smlouvy neplní, a pokud zaměstnavateli v důsledku tohoto postupu vznikne škoda, může ji na zaměstnanci požadovat. V tomto případě je však nutné zjistit výši škody jako důsledek jednání zaměstnance. Ke škodě může dojít například tím, že zaměstnavatel nesplní včas svou povinnost vůči odběratelům a z tohoto pozdního plnění mu vznikne peněžitá sankce, jako je smluvní pokuta, úroky z prodlení, penále a podobně,“ vysvětluje Věra Bognárová na odborných HR stránkách nakladatelství Verlag Dashöfer.

Nutno poznamenat, že dělníkovi bude fira takovou škodu prokazovat jen těžko a pravděpodobně to ani zkoušet nebude. Vedoucí zásadního projektu, který svým nečekaným odchodem zpozdil o dva měsíce a na který měla společnost uzavřenou smlouvu, by se však tohoto postupu obávat měl.

Dvě místa najednou

Jak z toho ven? Jedna možnost existuje, opět však záleží na dohodě – tentokrát s budoucím zaměstnavatelem. Firma, do které máte nastoupit, s vámi může pracovní poměr sjednat i tehdy, jestliže nemáte dosud ukončen předchozí pracovní poměr.

Zaměstnanec totiž může mít několik pracovních poměrů vedle sebe, přičemž už se nerozlišuje mezi hlavním a vedlejší.

Nový zaměstnavatel, který vás přijme, i když nemáte ukončen předchozí pracovní poměr, tak žádný právní předpis neporušuje. Teď je jen na vás, nakolik stihnete práci „na dvou frontách“.

CO MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL:
Dát výpověď.
Dát okamžitou výpověď.
Krátit dovolenou.
Požadovat náhradu
(prokázané) škody.
Zdroj: Verlag Dashöfer

Čtěte také:
Propuštění mohou být bez odstupného i podpory
Nesouhlasíte s výpovědí? Braňte se u soudu