Podle ředitele Bisnode Jiřího Skopového se trend v posledních letech spíše zhoršuje. Zatímco za rok 2013 informační povinnost nesplnilo zhruba 55 procent firem, za rok 2016 šlo už o 65 procent společností. Existuje přitom třetina firem, která informační povinnost nesplnila nikdy, řekl Skopový.

Údaje o informační povinnosti za loňský rok je podle ředitele NFPK Karla Škáchy třeba brát s rezervou, některé společnosti ještě mohou být zapsány. "Soudům trvá v řádu měsíců, než údaje zanesou do sbírek," řekl Škácha. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin byl 31. července 2018. "Věříme, že se číslo ještě zlepší," dodal Skopový.

Některé společnosti zase ale podle Skopového předstírají, že informační povinnost plní, ve skutečnosti však dodávají účetní závěrky, ve kterých jsou různé údaje nečitelné, začerněné nebo skryté pod záminkou obchodního tajemství. "Dá se říci, že existují další procenta firem, které k informační povinnosti nepřistupují zcela transparentně," řekl Skopový.

Pokud by stát začal pokuty za nesplnění informační povinnosti vymáhat, získal by na dodatečných příjmech podle Bisnode miliardy korun. U firem, které nesplnily informační povinnost za rok 2016, by stát mohl na pokutách získat nejméně 23 miliard korun při vymožení minimální pokuty a sankce, ale i 625 miliard korun při vymožení té maximální. "Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, ale i kdyby vymohly jen část z maximální částky, jednalo by se o významnou injekci do státního rozpočtu," uvedl Skopový. Nevyužívání sankcí a kontrolních nástrojů podle něj vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí.

Velkým problémem podle Škáchy je, že s firmami, které informační povinnost neplní, spolupracují veřejné instituce. Společnosti, která údaje nezveřejňují, jsou navíc podle Bisnode mnohem rizikovější. "Rizika jsou téměř dvojnásobná u těch firem, které povinnost neplní, ať už jde o placení DPH nebo riziko úpadku," řekl Skopový. "Vidíme, že ti, co povinnost neplní, pro to mají nějaký důvod, a my si myslíme, že by společnost měla tyto informace znát," doplnil.

Ke zlepšení přístupu firem by mohla přispět projednávaná novela zákona o obchodních korporacích. Ta je ale podle Škáchy špatně připravená. Obsahuje totiž odstavec, podle kterého je možné zrušit obchodní korporaci bez likvidace, pokud nezaloží účetní závěrku za dvě po sobě jdoucí účetní období, a pokud jí není možné doručit výzvu ke splnění povinnosti.

"To samozřejmě zní dobře, ale je tu mnoho mrtvých schránek, které nevykazují žádnou činnost, případně jsou používány k různým nekalým věcem," řekl Škácha. Upozornil, že ke zrušení dojde bez likvidace, tedy bez zjišťování veškerých informací, a s možností se vyvázat z případných problémů. "Znamená to, že stát tímto nástrojem nabízí likvidaci firmy zdarma," řekl Škácha.