Premiér Petr Nečas (ODS) přišel s návrhem, aby se od ledna zvýšila jen spodní sazba DPH ze 14 na 15 procent. Navíc s omezenou platností – jen na rok. Zdražilo by tak „jen" jídlo či léky. Horní sazba by zůstala na 20 procentech. Jelikož ale státní rozpočet na příští rok počítá se zvýšením obou sazeb, bylo by nutné dodatečně najít deset miliard korun.
Kde? Ministr financí Miroslav Kalousek to již tuší. Dřív než kolegům ve vládě to ale veřejnosti sdělit nechce.
Až na dřeň
„Na dodatečných úsporách by se musely dohodnout ostatní resorty s ministerstvem financí. Mandatorní výdaje (důchod, dávky – pozn. red.) jsou ale dány zákonem a na jejich úpravu by asi nebyl čas," naznačil mluvčí ministerstva financí Jakub Haas. Deset miliard se tak prakticky dá škrtnout v investicích, třeba v dopravě, nebo také v kapitole, která je určena na spolufinancování dotací EU.
Jenže ani zvýšení jen spodní sazby DPH nemusí daňový balíček a s ním i celou vládu zachránit. Požadavky rebelů totiž rostou. „Premiér se jim snaží ustoupit. Třeba tu takzvanou milionářskou daň navrhl také jen na rok, ale ani to jim nestačí," potvrdil v úterý Deníku zdroj z okolí premiéra.
Později odpoledne pak pochyby nad premiérovým návrhem potvrdil i jeden z rebelujících poslanců Petr Tluchoř. „Návrh premiéra nezvyšovat horní sazbu DPH je jako sebereflexe voleb zoufale málo," prohlásil.
Promítnuto do cen
Čím dál větší pochybnosti o daňových návrzích mají ale také ekonomové a zástupci byznysu. „My jsme byli vždycky proti zvýšení DPH a to stále trvá. Ziskovost maloobchodu se pohybuje pořád do jednoho procenta, takže pokud se daň zvýší, obchodníci to plně promítnou do cen," míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.
Kdyby nakonec k dohodě s rebely ODS došlo a DPH se zvýšila jen o procento u spodní sazby, rodinná peněženka by to přece jen pocítila.
„U rodiny s jedním dítětem by se měsíční náklady zvýšily přibližně o sedmdesát korun," uvedl hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.
Také podle něj není vhodná doba pro zvýšení DPH. Spotřeba domácností, která u nás tvoří téměř polovinu hrubého domácího produktu, totiž meziročně klesla o 2,7 procenta. „A to je sešup, který naše ekonomika nezažila ani v letech 1998 a 1999. Projevuje se to i na slabém výběru DPH. Ten už nyní pokulhává asi o 20 miliard proti plánu," dodal Petr Dufek.