Takovým předsevzetím může být například závazek začít spořit na penzi mimo státní systém a zabývat se tím, kam peníze ukládat a kolik. Jenže třetina obyvatel České republiky si na stáří vůbec nespoří.

S poradcem po boku

Na začátku je třeba vzít v úvahu dosavadní příjmy a výdaje, na základé kterých si každý může vytvořit rozpočet a při jeho dodržování snáze šetřit a pravidelně spořit. Každá odložená koruna se počítá. Důležité je však začít s odkládáním peněz včas.

Pokud někdo tápe nad tím, jak si vytvořit finanční plán, který zohlední pravidelné příjmy a výdaje, měl by se obrátit na zkušeného finančního specialistu, který mu takový plán sestaví.

V České republice patří dlouhodobě mezi nejvyužívanější finanční produkty spoření na penzi. Státní příspěvek a minimální poplatky z něj dělají v současnosti bezkonkurenčně nejlepší produkt na stáří vhodný pro každého občana staršího osmnácti let.

Jeho jednoznačným trumfem je zmíněná státní podpora. Dokonce tak velkým, že většina účastníků si spoření sjednává hlavně kvůli ní.

Se státním příspěvkem, možnou daňovou úlevou a možným příspěvkem zaměstnavatele je doplňkové penzijní spoření zajímavým spořícím produktem. Příspěvek od zaměstnavatele pak patří k oblíbeným benefitům českých firem a pobírá ho každý pátý zaměstnanec.

Spořit mohou i děti

Doplňkové penzijní spoření navíc čeká od ledna 2016 zlepšení podmínek. Kromě toho, že k vkladu ve výši tisíc korun stát přispívá 230 korunami (ročně 2760 korun), si lidé při podávání daňového přiznání odečtou až 24 tisíc korun místo současných dvanácti tisíc korun. Občan však musí měsíčně spořit tři tisíce korun, což je vzhledem k průměrné mzdě v České republice jistě vysoká suma. Pro ilustraci nyní se průměrná výše měsíčního příspěvku pohybuje kolem 700 korun.

Jinou změnou je, že naspořené peníze si majitel může vybrat hned po dovršení šedesáti let.

Nové je i to, že smlouvu bude možné založit už malému dítěti. Největší přínos této novinky vidím ve skutečnosti, že se tím výrazně prodlouží doba spoření a ta, jak známo, má významný dopad na celkovou výnosnost. Může to být také významný prvek pomoci prarodičů vnukům.

Nové fondy však už neručí za to, že případný prodělek nesnížil úspory občana, proto je nutné přistupovat k nim uvážlivě.

V každém případě je penzijní spoření velmi flexibilní. Každý účastník má kdykoliv možnost upravit si výši vkládaných příspěvků a opakovaně může měnit i strategii spoření. Zatím jsou lidé většinou opatrní a rozhodují se spíše pro konzervativní variantu.

JIŘÍ PATÁK
Autor je ředitelem portálu Chytryhonza.cz.