K vyššímu zastoupení žen ve vedení podniků má přispět plán opatření do roku 2018, který se chystá vládě brzy předložit ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). O návrzích dnes diskutoval se zástupci firem. Novinářům po setkání řekl, že dokument počítá třeba s podporou pro slaďování práce a rodiny či s nastavením pravidel pro výběrová řízení.

V mezinárodních srovnáních, která se zaměřují na rovné šance žen a mužů, Česko bývá hluboko za polovinou. V hodnocení Světového ekonomického fóra skončilo v roce 2014 mezi 142 zeměmi na 96. příčce. Důvodem byly mimo jiné velké rozdíly mezi výdělky žen a mužů či nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Platforma Byznys pro společnost mapovala loni situaci v 27.000 akciových společnostech a 414.000 společnostech s ručením omezeným. Zaměřila se i na 250 firem s největším obratem. Podle průzkumu podíl žen v dozorčích radách těchto 250 největších podniků dosáhl 13,1 procenta. Aspoň jedna žena v radě zasedala ve 38 procentech společností. Celkem 41 procent tuzemských finančních institucí ale nemělo ve svých statutárních orgánech ženu žádnou.

V akciových společnostech ženy tvořily pětinu členů představenstev a 38 procent členů dozorčích rad. Ve firmách s obratem nad 100 milionů korun bylo v představenstvech už jen 11,5 procenta žen a v dozorčích radách 27,1 procenta. Nejnižší zastoupení bylo u firem kotovaných na burze. V těchto 13 českých společnostech ženám v radách připadlo pět procent křesel.

Společnosti s ručením omezeným mají 21 procent jednatelek a 79 procent jednatelů. Nejvíc žen je zastoupeno ve firmách, které vznikly po roce 2010.

Ženy tvoří 51 procent obyvatel republiky. V roce 2014 podle statistické ročenky představovaly tři pětiny absolventů bakalářského a magisterského studia veřejných vysokých škol, muži dvě pětiny.

Produktivita smíšeného kolektivu

"Není rozumné využívat méně než polovinu populace. Ženy jsou schopné, mají vzdělání, jejich potenciál se ale dostatečně nevyužívá," řekl Vesselin Barliev z platformy Byznys pro společnost. Podotkl, že různé výzkumy opakovaně potvrdily, že smíšené kolektivy jsou produktivnější.

Podle Barlieva firmy největší překážku vidí ve slaďování práce a rodiny. Stály by prý o rychlý návrat rodičů po rodičovské do práce. Uvítaly by podporu od státu. Barliev zmínil třeba dotace na zřízení školek, daňové úlevy či příspěvky rodičům na hlídání. Dodal, že změnit by se mělo i "společenské klima", aby lidé rovné podmínky považovali za normální a po firmách jejich zajištění vyžadovali.

"Velmi dobré by bylo, kdyby k vyrovnání došlo z iniciativy samotného byznysu. Na setkání byli zástupci firem, kteří vnímají téma jako důležité z hlediska předpokladů pro komerční úspěch. Diverzita je vnímána jako obchodní výhoda," řekl Dienstbier.