„Nejde o samoúčelnou věc. Zjištěné údaje slouží po jejich zpracování nejrůznějším institucím i vládním úřadům ke kvalitfikovanému zhodnocení současného stavu i cílování plánů těchto institicí do budoucna,“ vysvětluje pověřený pracovník ČSÚ Jaromír Tomášek.

Při právě zahájeném šetření v domácnostech bude použit elektronický dotazník. V něm se vyplňují kromě údajů o příjmech jednotlivých členů domácnosti také údaje o sociálně demografickém složení rodiny. Otázky se týkají také spotřeby domácností, nákladů na bydlení nebo problematiky zdraví a pracovní aktivity. Šetření budou provádět pracovníci ČSÚ Pardubice. Zjišťování je založeno na náhodném výběru bytů, v nich jsou získávány údaje od domácností, které zde v daném okamžiku bydlí.

Veškeré údaje jsou přísně anonymní, v dotazníku se proto jméno respondenta vůbec neuvádí. „Občan má i tak právo požadavky tazatele v tomto výzkumu odmítnout,“ říká Tomášek. Existují ale i jiná šetření, při kterých je spolupráce dotazovaných povinně vyžadována. „Plán takových šetření musí však schválit Parlament České republiky. Ten pak zařadí povinnost do příslušné vyhlášky,“ dodává pracovník ČSÚ. Typickým příkladem je takzvané „velké“ sčítání obyvatelstva.

Ochrana důvěrnosti údajů je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a příslušnými paragrafy zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Pracovníci ČSÚ jsou rovněž vázáni mlčenlivostí.