Všichni to vědí, všichni s tím počítají, všichni to mají za samozřejmou jistotu. Jeden ze základní stavebních prvků celého internetu, triliony megabitů informací, které dokázali nashromáždit miliony nadšenců, je zadarmo.

Na dobrovolnické práci ale vydělává někdo jiný. Proto chtějí lidé, kteří stojí za organizací tohoto unikátního nekomerčního projektu, získat na jeho další rozvoj nějaké finance. Oznámení o vzniku společnosti Wikimedia Enterprise přesto vyvolala v internetovém prostředí pozdvižení.

Za prvé je třeba říci, že běžní uživatelé, školáci, studenti a nespočetná řada dalších, budou moci i nadále využívat Wikipedii bez jakýchkoliv poplatků. Nová společnost cílí na někoho jiného. Někoho opravdu hodně bohatého.

Velká čtyřka

„Velká čtyřka se opírá o Wikipedii bez jakýchkoliv finančních nákladů. To má právě Wikimedia Enterprise změnit,“ naspal k tomu odborný magazín Wired.

Kdo je ta velká čtyřka? Facebook, Google, Apple a Amazon. Ale seznam plátců má být širší, spadne do něj třeba i Microsoft. Život prostě není zadarmo, a tak i Wikipedie musí platit své účty. Výsledkem je každoroční utažení rozpočtu, přestože se podle ekonomického žebříčku Alexa.com jedná o 13. nejnavštěvovanější web na světě. Pracují na něm sice dobrovolníci, ale infrastruktura a údržba jsou nákladné.

„Do našeho projektu Wikimedia Enteprise se sice musíte přihlásit, ale to rozhodně neznamená, že by snad organizace či jednotlivci nemohli i nadále používat naše aktuální a stále veřejně dostupné nástroje a data bez jakýchkoliv nákladů a omezení. Možnost svobodného přístupu ke znalostem zůstává nedotčena. To je základem naší mise,“ řekl pro deník Gazeta Wyborcza Dariusz Jemelniak z Akademie Leona Koźmienského ve Varšavě, který je členem správní rady nadace Wikimedia, společně mj. se zakladatelem Wikipedie Jimmy Walesem.

Nová společnost nemá dosud uzavřeny smlouvy s výše uvedenými giganty, kteří spoléhají na její obsah. Stále častěji pak ve svých virtuálních asistentkách, jako jsou Siri od Apple nebo Alexa od Amazonu. Jemelniak ale upřesnil, že ekonomická pravidla čerpání služeb z Wikimedie byla tvořena ve spolupráci s nimi.

„Vytváříme produkt pro komerční podniky, které opakovaně požívají náš obsah ve velkém množství. Jejich služby se spoléhají na naše data. Žádná z plánovaných dohod ale nebude výlučná, to znamená, že nebude blokovat jiným firmám přístup ke stejné službě,“ zdůraznil Jemelniak. Společnosti tak získají nástroje, které jim pomohou lépe je přizpůsobit svým potřebám. Těžit z toho budou moci i menší internetoví hráči, programovací rozhraní zůstane nadále otevřené a bezplatné.

Nová nadace neočekává, že příjmy z tzv. velké čtyřky se stanou hlavní součástí jejího rozpočtu. Ten je stále založen na darech od uživatelů a různých forem dotací. Snahou správní rady je zajistit Wikipedii stabilitu, protože cíle má ambiciózní. Nyní se rozpočet pohybuje kolem sto milionů dolarů, organizace ale plánuje expanzi do nových regionů světa. „Wikipedisté stojí před obtížným úkolem. Jak najít rovnováhu mezi novým a starým. Encyklopedie nechce ztratit svého dobrovolnického a nekomerčního ducha, ale zároveň se musí naučit účinně získávat peníze od největších dravců internetového byznysu,“ napsal magazín Wired.

Google vs Wikipedie

Unikátní symbióza panuje mezi Wikipedií a Googlem. „Od počátku se jedná o jakési nevyslovené partnerství. Wikipedie tvoří obsah, který Google poskytuje v reakci na dotazy uživatelů. Google tak buduje reputaci Wikipedie jako důvěryhodného zdroje,“ poznamenal magazín Wired.

I přes celou řadu nedokonalostí tento vztah trvá již dvacet let. Google se během té doby stal největším příjemcem internetové reklamy, Wikipedie globální komunitou fanoušků otevřeného přístupu. A oba hráči, jak se zdá, jsou se svou současnou pozicí spokojeni. Navíc oba se stali symboly internetového věku a sami se považují za jeho zakladatele.

Když dnes myslíte na vyhledávač, nejčastěji řeknete Google, když potřebujete encyklopedii, řeknete si, že to najdete na Wikipedii.