Čtyřicet miliard. Ministerstvo financí snížilo odhad výběru z windfall tax

„V září loňského roku při schvalování státního rozpočtu na rok 2023 pracovalo MF s tehdejšími vysokými cenami energií, jejichž budoucí vývoj v letošním roce nebylo možné spolehlivě predikovat,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Weiss. Zdůraznil, že změna odhadovaného výnosu mimořádných příjmů neznamená prohloubení plánovaného schodku.

„Pro účely udržení navrženého deficitu státního rozpočtu 295 miliard korun nicméně zůstává klíčové, aby mimořádné příjmy pokryly mimořádné výdaje, tedy aby jejich poměr zůstal rozpočtově neutrální, což aktualizované odhady MF nyní potvrzují,“ uvedl Weiss. Potřeba kompenzací pro domácnosti a firmy by podle něj při současných cenách energií neměla mimořádné příjmy převýšit.

Velký přehled: Kde všude chce vláda ušetřit sedmdesát miliard korun

Ekonomika

Pokles výběru mimořádných nástrojů jde zejména za daní z neočekávaných zisků, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zatímco schválený státní rozpočet předpokládal výběr 85 miliard korun, aktuální výpočet ministerstva financí očekává výnos 28 miliard korun. Ministerstvo odhad přehodnotilo na základě vývoje cen energií a veřejně dostupných údajů o hospodaření bankovního sektoru v roce 2022. Firmy by měly daň odvést v září a v prosinci.

U odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny ministerstvo snížilo odhadovaný výnos na 12,3 miliardy korun z původně plánovaných 15 miliard. Podle údajů o plnění státního rozpočtu dotčené podniky do konce března na odvodu zaplatily 8,2 miliardy korun.

Zvýšení inkasa daní 

Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů by se mělo snížit o 2,8 miliardy korun na 76,1 miliardy. Důvodem je zejména snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu. Výnos majetkových a silničních daní by se měl snížit na třetinu z loňských 1,8 miliardy korun, zejména v důsledku odpuštění silniční daně části vozidel.                                 

Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 216,8 miliardy korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 255,1 miliardy korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty by měl vzrůst na 582,1 miliardy korun proti loňským 536,2 miliardy korun.

Stanjura navrhuje dvě sazby DPH. Část služeb a zboží chce přesunout do nejvyšší

Ekonomika

Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.

Přehled hlavních ukazatelů predikce fiskálních příjmů ČR (podklad pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy), v miliardách korun, hotovostní metodika:

^{Zdroj: Ministerstvo financí}