Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z pěti PET lahví je tričko, z pětatřiceti spacák

Východní Čechy – Průměrná česká domácnost vytřídí za rok asi 20 kilogramů plastů. Co se s plasty děje dál?

1.12.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Plasty obvykle končí ve žlutém kontejneru, který je od domu vzdálen v průměru 113 metrů. Odtud jsou plasty odváženy na dotřiďovací linku, kde se ručně třídí na jednotlivé druhy a zbavují nečistot. Vytříděné plasty jsou lisovány do balíků nebo drceny do přepravních vaků a odváženy k další recyklaci.

Plastový odpad se poté upravuje drcením a mletím, fólie se perou a spékají do granulí. Z nich se připraví směs, která se roztaví a vtlačuje do kovových forem. Výrobky z recyklovaných směsných plastů jsou mimořádně odolné proti povětrnostním vlivům - nevadí jim déšť, sníh ani vítr. Mají dobré mechanické vlastnosti – nenasáknou a jsou odolné proti poškození.

Recyklované plasty najdete všude

Tyto výrobky mají uplatnění nejen v průmyslu, zemědělství, ale i v životě běžných lidí. Na zahradě můžete využít lavičky a další zahradní nábytek. Ze směsi plastů se vyrábí zatravňovací dlažba, záhonové chodníky i plotové latě. Doma oceníte květináče nebo odpadkové koše. Pokud bydlíte u silnice či železnice, pomohou vám protihlukové stěny z recyklovaného plastu.

„Recyklací plastových odpadů se vrací do surovinového oběhu materiály, které jsou z neobnovitelných přírodních zdrojů. Dotřiďovací linky v ČR denně dotřídí téměř 250 tun plastů, které lidé vytřídili do kontejnerů. To je množství, které postačuje například k výrobě sedmi kilometrů plotu z recyklovaného materiálu,“ uvedl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu.

Z PET lahví jsou i koberce

Plastové lahve se zpracovávají samostatně. Na třídicí lince se oddělují barevné od čirých, dalším krokem je drcení, mytí, sušení a tepelná granulace. Takto připravené granule nahradí primární suroviny. Recyklát z PET lahví se používá například k výrobě triček a výplní bund nebo spacáků. Na jedno tričko je potřeba pět dvoulitrových PET lahví, na výrobu spacího pytle 35 dvoulitrových lahví a na jeden čtvereční metr koberce dokonce 60.

„Výrobky z recyklovaných materiálů se staly každodenní součástí našeho života. Díky takovým výrobkům se lidé mohou přesvědčit, že třídit odpad má smysl,“ řekl Jan Tippner, radní Královéhradeckého kraje zodpovědný za oblast životního prostředí a zemědělství.
Třiďte odpad a dejte mu šanci k dalšímu využití: 113 metrů ke kontejnerům ujdete za dvě minuty a výsledky stojí za to.
Další informace o třídění najdete na www.cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.

Tomáš Pešek

1.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Zleva poslanci Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Pavel Kováčik (KSČM) na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny.
15 18

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Pes se zřejmě nakazil od divočáka. Uhynul na Aujeszkyho chorobu

Na Písecku byla v tomto týdnu potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa. Pes se s největší pravděpodobností nakazil od divočáka, se kterým přišel do kontaktu během lovu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT