Temelínská jaderná elektrárna má také vlastní sklad vyhořelého jaderného paliva, kde bylo koncem roku uloženo 76 použitých palivových souborů. Vyplývá to z výroční zprávy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Při provozu jaderné elektrárny vznikají vedle vysokoaktivního vyhořelého paliva také nízkoaktivní a středně aktivní odpady. Kapalné vznikají hlavně v chladicím systému reaktoru a v menší míře v bazénech na skladování vyhořelého paliva. Další radioaktivní odpady pak pocházejí z různých čisticích a filtračních stanic v elektrárně, z prádelen a umýváren. Odpady se zpracovávají, v závěrečné fázi bitumenací – smísí se s roztavenou asfaltovou živicí.

Sklad vyhořelého jaderného paliva v Temelíně byl od září 2010 ve zkušebním provozu, koncem roku získal rozhodnutí k běžnému provozu. Loni v něm byly uloženy čtyři obalové soubory Castor se 76 palivovými soubory. Rok před tím jeden s 19. Kapacita skladu byla projektována na 30 let provozu elektrárny. Vejde se do něj celkem 152 kontejnerů Castor s obsahem 1370 tun těžkých kovů.

Loni se v Česku na základě povolení SÚJB uskutečnilo celkem 75 přeprav jaderných materiálů a 31 sledovaných vnitrostátních přeprav radioaktivních odpadů z elektrárny Temelín do areálu elektrárny Dukovany. Z povolených přeprav byly tři mezinárodní kombinované (letecké a silniční) přepravy čerstvého paliva z Ruska do Dukovan, pět mezinárodních kombinovaných přeprav z Ruska do Temelína a jedna z Dukovan do Ruska.

V roce 2010 byly čtyři z 63 povolených přeprav jaderných materiálů letecky a po silnici z Ruska do Dukovan, osm z Ruska do Temelína a jedna kombinovaná námořní a železniční přeprava jaderného paliva z USA do Temelína.

Čtěte také: Temelín si ponese cejch navždy, říká Drábová