Nejnověji na tento problém poukázaly Švédsko a Nizozemsko ve svém dopise, který zaslaly Radě Evropské unie. Požadují, aby se rozšířil okruh potravin, na nichž nebude muset být uveden údaj o minimální trvanlivosti. „V mnoha evropských zemích označování datem způsobuje zbytečné plýtvání potravinami," uvedli autoři dopisu.

Proti podobným úvahám není ani Česká republika. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však bude záležet na jejich konkrétní podobě.

Mrhání přitom není na evropské půdě nové téma. Už před dvěma roky na tento problém upozornil Evropský parlament. Z jeho zprávy vyplynulo, že v evropských domácnostech, supermarketech a restauracích se každý rok vyhodí až 50 procent nezávadných potravin.
Už delší dobu na toto zbytečné mrhání upozorňují nevládní organizace. „Když to dáme do kontextu s lidmi, kteří nejen ve světě, ale i v Evropě trpí hladem, je to velké číslo. Loni vydal Červený kříž zprávu, podle níž je v Evropě 120 milionů lidí ohroženo chudobou," uvedla Christine Maritzová z nezávislého analytického centra Glopolis.

Podpora vyspělých zemí

Švédové a Nizozemci v tom nejsou sami. Jejich návrh podporují také Rakušané, Dánové, Němci a Lucemburčané. Do potravin, které by nemusely mít na obalech označenou minimální trvanlivost, by mohly být zařazeny například rýže, těstoviny nebo káva.

Mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová ovšem uvedla, že iniciativu těchto států bude nutné pečlivě prodiskutovat. „Bude nutné postupovat výrobek od výrobku tak, aby skutečně nedošlo k případnému ohrožení zdraví," řekla mluvčí.

To ale není jediná věc, kterou by měly vzít evropské státy za svou. „Dále pak bude nutné pracovat na osvětě spotřebitelů, aby bylo jasné, co od takových vybraných potravin mohou či nemohou očekávat," dodala.

S osvětou přitom země počítají. V dopisu vyzvaly k výzkumu, jak informovat spotřebitele, aby se v údajích na obalech neztráceli. Z různých průzkumů totiž vyplynulo, že až polovina lidí neví, jaký je rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí. Právě tato neznalost k plýtvání potravinami značně přispívá.

Z údajů Evropské komise vyplynulo, že největšími plýtvači jsou domácnosti. Zatímco třeba na obchodní řetězce připadne pět procent potravinového odpadu, podíl domácností tvoří 42 procent.

Třeba na přebytky obchodních řetězců jsou odkázány potravinové banky. Na ně zase neziskové organizace, které jídlo distribuují například matkám v azylových domech. Jenomže v poslední době sklady potravinových bank zejí prázdnotou. Zasáhl je totiž konec evropského projektu, který bankám zajišťoval pravidelný přísun základních surovin.

Ministr Jurečka připomněl další potíže, se kterými se potravinové banky potýkají. Firmy totiž musejí z darovaného zboží odvádět daň z přidané hodnoty. Proto by podle něho mělo být jasně určeno, že za podobně darované zboží by firmy DPH platit nemusely.

Plýtvání potravinami