„Většina Čechů dotázaných v průzkumu se shoduje v otázkách nakládání s kapesným. Tři čtvrtiny respondentů si myslí, že by děti měly mít volnou ruku v jeho užívání a měly by se naučit nést zodpovědnost za svá finanční rozhodnutí. Nadpoloviční shoda panuje také v oblasti spoření dětem do budoucna. Téměř 62 procent se domnívá, že by se hodnota pravidelné finanční odměny měla dětem snížit a peníze by se jim měly spořit," uvedla marketingová specialistka KRUK Veronika Kuřinová.

Naprostá většina (téměř 97 procent) účastníků průzkumu se také shoduje na tom, že by se dětem mělo vysvětlovat hospodaření domácnosti, aby získávaly zkušenosti, kolik co stojí. Děti by měly být začleněny do domácích porad o rozpočtu a částečně také do rozhodování o domácích financích.

Motivace k učení

S finančním odměňováním dětí nesouhlasí ani přední český psycholog Jeroným Klimeš. „Hlavním kritériem, které by rodiče měli v souvislostmi s financemi svých dětí sledovat, je, zda má dítě peněz o něco méně, než by si přálo. Tento pocit nedostatku totiž učí děti hospodařit a zároveň to bude pocit, který je bude provázet celý život. Peněžitá odměna navíc děti k učení příliš nemotivuje. Hlavní motivací k učení je identifikace s rodiči," upozornil.

Finanční vzdělání

Řada lidí míní, že by dětem měla poskytnout finanční vzdělání především základní (28 procent) a střední (20 procent) škola. Jen necelých 27 procent respondentů je přesvědčeno, že děti by měly být finančně vzdělávány rodiči či rodinami.

Téměř 70 procent všech dotázaných si přitom plně uvědomuje, že největším problémem plynoucím z nedostatečných finančních znalostí jsou dluhy. S tím častěji souhlasí ti, kteří o sobě říkají, že financím dobře rozumí, doplnila Kuřinová.