Jedná se o první případ spojující glyfosát s výskytem rakoviny, který se dostal před soud. Podle kalifornské poroty společnost Monsanto dostatečně nevarovala spotřebitele před možnými důsledky používání produktů s kontroverzní chemikálií.

Na rozhodnutí soudu bleskově zareagovaly akcie koncernu Bayer, který společnost Monsanto koupil za 66 miliard dolarů, více než 1,4 bilionu korun, teprve v červnu letošního roku. Jejich hodnota na trhu se propadla již o více než deset procent.

Skupina Bayer se proti rozhodnutí soudu hodlá odvolat. Podle BBC hrozí, že pokud bude rozsudek soudu pravomocný, mohl by spustit vlnu dalších žalob od podobně postižených zákazníků po celém světě. Glyfosát je totiž celosvětově nejrozšířenějším herbicidem.

Kde je pravda?

Podle společnosti je však glyfosát naprosto bezpečný. „Na základě vědeckých analýz, rozhodnutí regulačních úřadů po celém světě a desetiletích zkušeností jsme si jistí, že glyfosát je naprosto bezpečný a při správném užívání nezpůsobuje rakovinu,“ uvedl pro BBC tiskový mluvčí koncernu.

Společnost Monsanto látku poprvé představila v roce 1974, v roce 2000 však vypršela platnost jejího patentu a chemikálii dnes obsahují produkty řady výrobců. Jen ve Spojených státech je glyfosát součástí více než 750 různých přípravků.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny v roce 2015 označila za pravděpodobný karcinogen. Americká Agentura na ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency - EPA) však trvá na tom, že při správném použití je látka neškodná.

S tím souhlasí i Evropský úřad pro bezpečnost potravin, podle kterého je nepravděpodobné, že by glyfosát u člověka mohl způsobovat rakovinu.

Johnsonův případ

V roce 2014 byl Dewaynu Johnsonovi diagnostikován takzvaný non-hodgkinův lymfom, tedy jeden z typů rakoviny krve. Právní zástupci u soudu argumentovali, že Johnson po dobu svého zaměstnání ve škole v kalifornském městě Benicia pravidelně přicházel do styku s přípravkem RangerPro.

Porotci tento pátek rozhodli, že společnost Monsanto jednala s úmyslem, když před nebezpečím glyfosátu dostatečně nevarovala, a že použití herbicidu podstatným způsobem přispělo k rozvinutí Johnsonovy smrtelné choroby.

Po osmitýdenním soudním procesu porota nařídila společnosti zaplatit 250 milionů dolarů (5,5 miliardy korun) jako odškodné a dalších 40 milionů dolarů (téměř 900 milionů korun) jako náhrady výdajů. „Když máte pravdu, je opravdu jednoduché vyhrát,“ prohlásil po vynesení rozsudku advokát Brent Wisner.

Glyfosát v Evropě

Je otázkou, jaký bude po průlomovém rozsudku další osud kontroverzní chemikálie. Organizace Greenpeace vyzývá australskou vládu, aby minimálně do provedení průkazných vědeckých výzkumů použití glyfosátu zakázala. Jeden z největších amerických řetězců pro dům a zahradu, společnost Homebase, zase podle serveru ZeroHedge zvažuje stažení všech přípravků s glyfosátem z prodeje.

Na území Evropské unie se otázka glyfosátu řešila relativně nedávno. V listopadu loňského roku, po sériích diskusí a názorům ekologů a Evropského parlamentu navzdory, Evropská komise prodloužila licenci na prodej a užívání této látky o dalších pět let. Mezi zeměmi, které se vyslovily pro, byla i Česká republika.