Po deštích v zahradách přibylo slimáků. Větší potíže ale přinášejí mšice. „Letos jich je enormní množství, a to i na rostlinách, na kterých se běžně nevyskytují,“ uvedl Kozlík. Zatímco před slimáky se lze bránit ekologicky – jejich sběrem a likvidací mimo zahradu, na mšice platí jen chemie. „Svým přílišným sáním dokážou rostlinu zničit, takže to nelze jen tak přejít,“ konstatoval zahrádkář.

Organizovaných zahrádkářů je v Česku 137 tisíc, počet členů jejich svazu ročně klesá o pár stovek. Zájem o zahrádkaření však přetrvává, mladí lidé však nemají potřebu se kvůli tomu sdružovat. Zvolna ale mizí zahrádkářské osady.

Lukrativní lokality

„Je to hlavně problém velkých měst, která se rozšiřují, takže osady se pomalu ocitají v jejich centrech, a ty lokality začínají být velmi lukrativní,“ vysvětlil Kozlík. Souboj s dravými developery stárnoucí zahrádkáři nebývají schopni ustát.

Pomoci by jim měl zahrádkářský zákon, který čeká na druhé čtení ve sněmovně. Zaměřuje se zejména na definici zahrádkaření a jeho zákonné zakotvení jako činnosti veřejně prospěšné. Měl by jim také zlepšit podmínky pro uzavření pachtovní či nájemní smlouvy pro zřízení zahrádkářské osady, a také získat větší podporu ze strany orgánů veřejné správy.