Není dluh jako dluh

"Na první pohled vypadá růst dluhu jako negativní zpráva, avšak ve skutečnosti jde především o důsledek fungování kurzového režimu centrální banky," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dluhem se totiž podle něj automaticky stávají i úložky zahraničních investorů v tuzemských bankách nebo jejich nákupy na českém dluhopisovém trhu. "A to nejsou rozhodně vynucené půjčky, jak by ze slova ´zadluženost´ mohlo implicitně vyplývat," dodal.

Růst zadlužení hlavně kvůli státním dluhopisům

Ve čtvrtletí se zvýšilo zejména zadlužení vládního sektoru kvůli nákupům vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu se zvýšil na 24,7 %. Zvýšilo se i zadlužení bankovního sektoru včetně ČNB, které z celkového dluhu ukrajuje 30,3 %. U ostatních sektorů se závazky vůči zahraničí snížily.

Postupný růst dluhu o biliardu zhruba každý sedmý rok

Tříbilionovou hranici zahraniční dluh překonal poprvé loni. Přes dva biliony se přehoupl v roce 2010 a jeden bilion překonal na konci roku 2004.

Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, v prvním kvartále snížila schodek o 130 miliard na 1,266 bilionu korun. Meziročně se schodek snížil o 121,5 miliardy korun a představoval 28,1 % HDP.

Investiční pozice tak podle Dufka ukazuje, že tuzemské firmy jsou stále aktivnější v investování do podniků v zahraničí. "Postupně se tak ČR stává přímým zahraničním investorem, i když stále v porovnání s tím, kolik je v ČR přímo zahraničních investic, jde jen o drobný posun nahoru," uvedl.