Tuzemské stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 48 miliard korun, což je meziroční pokles o 17,5 procenta. Vyplývá to z výsledků jednotlivých spořitelen, které má ČTK k dispozici. Loni klesl i zájem o nové smlouvy o stavebním spoření. Letošní rok by měl být podle odhadů Asociace českých stavebních spořitelen mírně lepší.

Celkově stavební spořitelny uzavřely loni zhruba 685.000 smluv včetně navýšení cílové částky, předloni to bylo přes 906.000. Všem pěti tuzemským spořitelnám počty nových smluv klesly.

„Z údajů je vidět, že se vládě podařilo stavební spoření omezit. Je však otázkou, zda vyvolaný pokles úvěrů a následně ekonomických aktivit zejména drobných řemeslníku ve stavebnictví nepřinese spíš více problémů,“ řekl již dříve tajemník asociace Jiří Šedivý. Výpadek daňových příjmů loni dosáhl kvůli úbytku úvěrů podle něj zhruba šest miliard korun.

Spořitelny očekávají lepší rok

Podle odhadů asociace by měl být ale letošní rok mírně lepší, a to z pohledu úvěrů i nových smluv. „K těmto očekáváním nás vede očekávaný pokles cen nemovitostí a u stavebních spořitelen stabilní podmínky pro poskytování úvěrů,“ uvedl Šedivý.

Obdobný názor má i místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Manfred Koller. „Předpokládám, že letošek bude lepší než minulý rok. Lidé si postupně na snížení státní podpory zvykli. A i se sníženou podporou je stavební spoření atraktivní, když jeho roční výnos činí zhruba pět procent,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci.

Sněmovna na počátku loňského listopadu přehlasovala Senát a navzdory odporu opozice stvrdila omezení státní podpory stavebního spoření na nejvýše 2000 korun ročně. Zdaňují se i úroky z vkladu. Ministerstvo financí chystá i další změny, například omezení využití státní podpory pouze na bydlení.

MF chce rovněž umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka nebude podle návrhu limitována ve způsobu využití těchto peněz. „ČR by byla jediná země na světě, kde by stavební spoření fungovalo jinak než v uzavřeném systému. Pokud by takový systém neexistoval, tak vklady mohou být investovány kamkoliv, peníze by odcházely mimo ČR,“ upozornil Koller. Navíc by podle něj spořitelny nemohly klientům garantovat pevné úrokové sazby a nárok na úvěr ze stavebního spoření. Stavební spoření je stejně uzavřený systém jako pojišťovny nebo penzijní fondy, podotkl Koller.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.

Další možností rozvoje stavebního spoření je podle Kollera využít produkt na zajištění na stáří nebo na úhradu školného. Počítají s tím i plány vlády. „Ve stavebních spořitelnách je dvakrát více peněz než v penzijních fondech. Penzijní fondy se navíc potýkají s nízkou výnosností a nejsou tak bezpečně orientované,“ uvedl Koller.