Kdo může, nechá své zaměstnance pracovat z domova. Aspoň to tak vypadá podle situace na trhu s kancelářskými prostorami. Podle údajů organizace Prague Research Forum, která sdružuje šest předních hráčů na realitním trhu, klesla loni v Praze poptávka po kancelářích o sedm procent.

A jiné než v Praze to není ani v ostatních částech republiky. „Zájem společností o kancelářské prostory je rozhodně menší než v minulých letech. Naše společnost zprostředkovala o 35 procent pronájmů kanceláří méně,“ říká Miloš Dvořáček, jednatel realitní kanceláře DVL Brno reality.

Firmy šetří, mění adresu

Důvodem je probíhající krize, která nutí majitele firem šetřit, kde to jen jde. A to i v oblasti prostor. Stěhují se do míst s levnějším nájmem, nebo se alespoň snaží vyjednat si v současných kancelářích nižší ceny. Stále více společností ale svoje sídlo ruší úplně a stěhuje se do takzvaných virtuálních kanceláří.

Tedy, tak úplně se nestěhují. Stěhuje se místo nich jen jejich adresa. „V případě virtuální kanceláře jde totiž o pronájem adresy se zajištěním kompletní kancelářské administrativy, jako je příjem a vyřizování telefonních hovorů, příjem a přeposílání pošty nebo organizace a pronájem místností pro jednání s partnery,“ říká David Vidomus společnosti Office House.

Podle průzkumu, který Deník podnikl mezi velkými poskytovateli těchto služeb, zájem o virtuální kanceláře loni stoupl i o desítky procent. „Počet poptávek u nás vzrostl oproti roku 2008 o 32 procent, říká třeba Jana Babůrková z firmy Smart Office & Companies. Společnost Chamr & Partners zaregistrovala až pětinový nárůst. Office House uzavřela loni o 36 procent více nových smluv. „Prestižní adresu v Praze na Malé Straně si dokonce pořídilo o 75 procent více firem než v roce 2008,“ říká Vidomus.

Mimo Prahu o polovinu levnější

Ceny za virtuální kancelář se pohybují od 600 do šesti tisíc korun měsíčně. Závisí především tom, jak je daná adresa prestižní a jaké služby si firma vyžádá. Většinou platí, že mimo Prahu jsou virtuální kanceláře o polovinu levnější než v hlavním městě.

Výhodou těchto kanceláří je především to, že si tak firmy mohou koupit prestižnější adresu, než na jakou by ve skutečnosti měly finance. Mohou tak daleko více zapůsobit na své obchodní partnery. Tedy za předpokladu, že s nimi „nesídlí“ v jedné budově. Výhodou je i již zmiňované snížení nákladů. „Platíte pouze za to, co potřebujete,“ říká Babůrková.

Virtuální kancelář se však vyplatí pouze těm firmám, které nepotřebují být se svými zákazníky v každodenním styku. Navíc služba trpí i nevýhodami. Některé adresy jsou na úřadech už trochu „profláklé“. Úřady se tak na firmy, které zde sídlí, daleko více zaměřují.

„Také samotná služba je trochu na hraně zákona,“ upozorňuje Martin Chamr z Chamr & Partners. Obchodní zákoník totiž podle něj výslovně uvádí, že sídlo společnosti má být tam, kde je faktické vedení a kde je možné se se společností se prakticky stýkat.