Ve většině provozoven s občerstvením vám proto již nyní obvykle kávu uvaří jen do papírového kelímku a zamícháte si ji dřívkem. Hotová jídla z restaurací se vozí v papírových krabičkách vložených do papírové tašky, postaru v plastu je dávají třeba asijská bistra.

Dvacet tisíc tun plastu

Změna by měla prospět životnímu prostředí. Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu. Každý rok se tak v tuzemsku spotřebuje až 20 tisíc tun plastového nádobí.

Jednorázové plasty se nadále nebudou smět používat. Další plastové výrobky budou muset být označeny příslušným logem. „Výrobci to již obvykle skutečně označují, aby zákazník věděl, že výrobek obsahuje plasty,“ uvedl Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

Ilustrační snímek
Španělsko zavádí povinný odnos zbytků jídla. Čeští hostinští nesouhlasí

Obvyklou náhradou za jednorázové plasty bývá papír. Domácí papírenské firmy ale nemají dostatečnou kapacitu, aby se na výrobu krabiček a dalších obdobných výrobků rychle přesměrovaly. Papírové tašky a sáčky již několik let vyrábějí ve větším množství, u krabiček a tácků však bude změna pozvolnější. „Znamená to investici do strojního zařízení, a to se určitě neprojeví okamžitě,“ uvedl Miloš Lešikar z Asociace českého papírenského průmyslu.

Mnoho papírových výrobků se navíc musí draze dovážet ze zahraničí, protože v tuzemsku takoví výrobci vůbec nejsou. Přesto kupříkladu výroba papírových kelímků má také v Česku perspektivu. „Naštěstí největší výrobci jako PAP Sušice nezrušili své výrobní linky,“ vysvětlil Lešikar.

Jen plasty nahradit papírem nestačí

Prostá náhrada plastu za papír ale podle Kropáčka rozhodně není správnou cestou. Důležité je, aby se jednorázové plasty nenahrazovaly jinými materiály k pouze jednorázové spotřebě. Příkladem jsou papírová brčka, jež poslouží jenom k jedinému napití. „Navíc nejsou jenom z papíru, vždycky je tam troška plastu,“ podotkl Kropáček. Nelze je proto recyklovat, pouze vyhodit do směsného odpadu anebo spálit. „Lepší náhradou proto bývají kovová, dokonce jsem viděl i skleněná brčka,“ prohlásil.

Za lepší náhradu za jednorázové plastové kelímky a krabičky na jídlo než papír pro někoho možná překvapivě Kropáček označil vícekrát použitelné plastové výrobky. Pozitivně proto hodnotí například zálohované plastové kelímky, do nichž se rozlévá pivo na kulturních akcích, jako jsou velké koncerty. Mnozí lidé si je poté odnášejí domů jako suvenýry.

Řetězce začínají používat čím dál více papírové pytle a takzvané nekonečné sáčky.
Řetězce zavádějí nekonečné sáčky také u pečiva. Vracejí se i síťovky

Se sympatiemi Kropáček hodnotí také iniciativy jako Rekelímek a Rekrabička. Do jejich opakovaně použitelných zálohovaných plastových nádob lze koupit kávu či pokrm již ve více než 500 podnicích po celém Česku.

Přijetí zákona k jednorázovým plastům je podle Pospíšilové již jen otázkou nejbližšího období. Zbývá jen schválení poslanci ve třetím čtení, projednání v Senátu a podpis prezidenta. Platit by měl dva měsíce poté, co bude publikován ve Sbírce zákonů.