Nejvíc kuřáků ubylo od roku 2006 ve Velké Británii a Dánsku (14 procent). Obě země zakázaly kouření v uzavřených prostorách v roce 2007, ve Skotsku začal zákaz platit už o rok dříve. O desetinu se mezi lety 2006 a 2017 počty kuřáků snížily také v Estonsku, Maďarsku, Nizozemsku, Švédsku a Irsku, které zákaz zavedlo jako první v EU už v roce 2004.

Více než třetina populace kouří z evropských zemí v Bulharsku, Řecku, kde zákaz není přísně postihován, a také ve Francii a Chorvatsku, kde kuřáků podle statistik dokonce přibývá. Podobně roste počet kuřáků i v některých zemích, které umožňují zřizování kuřáren v restauracích, jako je Slovinsko, Portugalsko nebo Slovensko. Ve Švédsku sice zákon kuřárny povoluje, v roce 2006 tam ale kouřilo jen 18 procent populace a předloni bylo se sedmi procenty nejlepší v EU.

Podle odborníků se projevily první pozitivní dopady už i necelé dva roky trvajícího zákazu v Česku. Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové ubylo hospitalizací u nemocí způsobených kouřením, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty. Za rok by tak nemuselo být hospitalizováno asi 20 tisíc lidí, větší úbytek je u starších 60 let. České zdravotnictví by tak mohlo ušetřit asi půl miliardy korun ročně.

Sto miliard ročně

Loni v květnu odborníci na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zveřejnili výsledky dotazování mezi kuřáky, které ukázalo, že snížili počet cigaret v průměru asi o tři denně.

V Česku je podle odborníků asi 1,4 milionu kuřáků. Sedm z deseti by rádo přestalo. Úspěšnost odvykání bez odborné pomoci je jen asi čtyři procenta. Po roce léčby v centrech pro závislé na tabáku je to asi 39 procent. Péče center léčby závislosti na tabáku je hrazená ze systému veřejného zdravotního pojištění, pacienti si hradí léky.

Podle ministerstva zdravotnictví náklady státu spojené s kouřením dosahují 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá. Nejúčinnější prevencí kouření je podle Králíkové vysoká cena cigaret, tedy vysoká daň na tabák.

Ročně kvůli nemocem přímo souvisejícím s kouřením zemře zhruba 16.000 Čechů. Nejvíc kuřáků umírá na onemocnění srdce a cév. Asi 15 procent z nich postihne rakovina plic, která zabíjí nejvíc ze všech nádorů. Podle Králíkové se případné omezení kouření v populaci projeví na úmrtnosti až za 30 let.

Vztah zemí EU ke kouření:

Země Datum zákazu Podíl kuřáků v % (2006) Podíl kuřáků v % (2012) Podíl kuřáků v % (2017)
Belgie 2006 26 27 19
Bulharsko 2012 36 36 35,5
Česko 2017 29 29 28,5
Dánsko 2007 32 25,5 18
Německo 2007, 2016 (kuřárny) 30 26 25,5
Estonsko 2005 (kuřárny) 33,5 26 23
Irsko 2004 29 29 19
Řecko 2010 42 39,5 36
Španělsko 2011 34 33 27
Francie 2007, 2008 33 27 36
Chorvatsko 2009 (kuřárny) není známo není známo 35
Itálie 2005 31 24 24,5
Kypr 2010 31 30 27
Lotyšsko 2010 36 36 33
Litva 2007 34 30 28
Lucembursko není známo 26 26 21
Maďarsko 2012 36 33 26
Malta není známo 25 27 24
Nizozemsko 2008, 2018 29 28,5 19
Rakousko 2009, 2018 (kuřárny) 31 33 28
Polsko 2011 (kuřárny) 35 32 29
Portugalsko 2008 (kuřárny) 24 23 25,5
Rumunsko 2015 31 30 28
Slovinsko 2007 (kuřárny) 23,5 27 28
Slovensko 2009 (ne-kuřárny) 25 23 26
Finsko 2007 26 25 20
Švédsko 2005 (kuřárny) 18 12,5 7
Velká Británie 2007 32 26 17,5

zdroj: Eurostat, Eurobarometr