V průběhu května by měl do připomínkového řízení odejít nový zákon o spotřebitelském úvěru. Mezi hlavní změny patří fakt, že by měla zcela zmizet dosud platná hranice 5000 korun, nad kterou teprve začínají platit výhody zákona o spotřebitelském úvěru. Deníku to včera potvrdilo ministerstvo financí.

I pro nižší částky by tak například jasně platilo právo odstoupit od smlouvy do 14 dní 
a lidé by mohli snáze peníze splatit předčasně. Dnes se pětitisícová hranice obchází půjčováním nižších částek. Když „obchodník" půjčí nižší částku než pět tisíc, v praxi ani nezkoumá „solventnost" svého klienta, což by překročením hranice 5000 korun měl. Právě tyto nešvary by mohly skončit. „Ministerstvo financí v současnosti dokončuje neformální připomínky. S předložením návrhu zákona do vlády se počítá do konce června 2015," potvrdila včera Deníku mluvčí ministerstva financí Tereza Peprníková.

Zkoumat se budou výdaje dlužníka

Nový zákon bude vyžadovat, aby klient daleko lépe popsal svoji aktuální finanční situaci, než mu podnikatel či firma půjčí. Zkoumat se budou hlavně výdaje budoucího dlužníka. „Zákon stanoví základní mantinely pro posouzení úvěruschopnosti. (…) Vychází přitom z příjmů a výdajů spotřebitele," říká Peprníková. To, že by poskytovatelé úvěrů měli více zkoumat situaci budoucího dlužníka 
i při nižších částkách, chválí Asociace občanských poraden (AOP), která pracuje s lidmi ve finanční tísni. Zároveň ale varuje před tím, aby lidé a jejich „lichváři" údaje úmyslně nefixlovali.

„Z praxe víme, že na radu poskytovatele úvěru spotřebitel často upraví údaje o sobě tak, aby půjčku získal, a tím se nevědomky vystavuje riziku postihu za úvěrový podvod," upozornil Hynek Kalvoda 
z Asociace občanských poraden. „Proto se domníváme, že by klient při předávání těchto informací měl současně podepsat prohlášení, že si je vědom důsledků, které pro něj může mít uvedení nepravdivých informací," navrhuje Kalvoda.

Ideální by podle něj bylo, kdyby budoucí dlužníci museli předkládat co nejvíce dokladů v listinné podobě. „Jako příklad lze uvést potvrzení 
o výši příjmů, nabývací tituly k zastavovaným nemovitostem, ověřené výpisy nebo souhlas manžela či manželky 
s úvěrem," říká Kalvoda.

Minimální jistina

Jedna věc ale stále není vyřešena. Zákon by totiž (po vzoru bank) mohl zavést povinnou sumu, jíž by se poskytovatelé museli prokázat. Třeba Slovensko stanovilo jako minimální jistinu pro nebankovní společnosti částku půl milionu eur, v přepočtu skoro 14 milionů korun. U nás se uvažuje buď o stanovení nějaké částky (například dvou milionů korun), nebo stanovení povinné pojistky pro firmy 
a podnikatele nabízející úvěry. Dalším požadavkem by měl být čistý trestní rejstřík, maturita a složení odborné zkoušky. Dnes je na trhu odhadem 20 až 50 tisíc subjektů, které nabízejí půjčky, po zpřísnění podmínek by mohly zůstat dvě až tři tisícovky poskytovatelů.

Ministerstvo financí chce dohled nad nebankovními půjčkami svěřit České národní bance. Jak v minulém týdnu řekl regionálnímu Deníku její guvernér Miroslav Singer, 
s takovým návrhem ale centrální banka nesouhlasí.