Výsledky u východních sousedů v prvním roce předčily očekávání. Zpětná míra sběru k recyklaci je více než sedmdesát procent. „Původní předpoklady v prvním roce očekávaly míru návratnosti šedesát procent. To jsme překonali o více než deset procentních bodů, navzdory extrémně krátké době na vybudování systému,“ řekl Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku.

Předsevzetím pro letošní rok je vysbírat osmdesát procent zálohovaných obalů uvedených na trh. „Náš systém je cirkulární, funguje na základě principu z petky do petky a z plechovky do plechovky. To znamená, že vysbírané obaly jsou využívány pro výrobu nových nápojových obalů,“ vysvětlil Áč.

Boj s litteringem

Celkově bylo na tamní trh v loňském roce uvedeno zhruba 1,1 miliardy nápojových obalů. K recyklaci do nových vysbírali 820 milionů. Před zavedením zálohování dosahovala míra sběru u PET lahví úrovně kolem šedesáti procent. „Ze slovenské zkušenosti máme důležitý poznatek, a to že za velmi krátkou dobu lze nastavit cirkularitu obalů. Slovensko také potvrzuje, že systém záloh umí účinně bojovat s litteringem,“ komentovala Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Ta podporuje zavedení plošného zálohování v Česku.

close Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko. info Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák zoom_in Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko.

Slovenští správci systému si mimo jiné chválí právě ekologický dopad změny. „Zásadně se například snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která takzvaný littering doposud trápil,“ uvedl Áč.

Úspora energie?

Iniciativa pro zálohování tvrdí, že při devadesátiprocentní míře vrácení těchto obalů a jejich recyklaci do stejného výrobku se ušetří významné množství energie, až 1824 GWh. „To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 368 českých domácnosti, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším městě Brně,“ vyčíslila Havligerová.

Nápojové obaly mohou spotřebitelé na Slovensku vracet již na více než tři tisíce sběrných místech. „Takto komplexní systém vyžadoval spojení maximálního společného úsilí nejen výrobců nápojů, ale i obchodníků. Bylo potřeba myslet na systém identifikace zálohovaných obalů, vytvoření odběrné sítě, ale také například na logistickou infrastrukturu. V té se podařilo zprovoznit pět meziskladů a jedno třídicí centrum,“ tlumočila Havligerová.

Pro Česko počítá Iniciativa pro zálohování celkem s jedenácti tisíci sběrnými místy. Podporu nedávno vyjádřily také u obchodní řetězce Kaufland a Lidl. „Je pro nás důležité, aby byl tento systém uživatelsky komfortní a snadný. Naším cílem je, aby díky němu zákazníci zálohované obaly včetně obalů privátních značek mohli v budoucnu vracet v jakékoli prodejně,“ sdělila mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl.

Ministerstvo životního prostředí loni zahájilo odbornou debatu s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a plechovek. V listopadu resort oznámil, že zálohování, které by pomohlo snížit znečištění přírody a zároveň umožnilo efektivnější recyklaci těchto obalových materiálů, se brzo stane součástí návrhu zákona. „Ministerstvo životního prostředí pracuje na návrhu zákona o zálohách, který dá státu do rukou unikátní nástroj na využití dnešního odpadu jako cenného surovinového zdroje. Do konce letošního roku bychom chtěli návrh zákona předložit vládě. Legislativně v něm podchytíme možné zálohování PETek, ale i jiných typů obalů nebo výrobků,“ informoval náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).  

Nezbytné diskuze 

Diskuze s experty jsou nicméně podle zástupců vládních stran nezbytné. „Potenciální zavedení zálohování by mělo dopady na mnoho subjektů," ví předsedkyně Výboru pro životní prostředí ve Sněmovně Jana Krutáková (STAN).

S nedůvěrou se k novému systému staví třeba Česká asociace odpadového hospodářství, ale i někteří zástupci obcí. Tvrdí, že stávající systém dokáže splnit budoucí legislativní cíle k PET i plechovkám, povinné zálohy naopak mohou působit proti možnému splnění cílů oběhového balíčku jako celku. Česko dle dostupných dat nyní patří ve třídění odpadu obecně ke špičce Evropy.

Zálohování obalů v Evropě

• Systém zálohování PET lahví a plechovek v současnosti funguje ve třinácti evropských zemích.
• Na Slovensku jej zavedli od roku 2022.
• Letos plánují spustit zálohový systém další čtyři země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko.
• Pevné datum zavedení systému v dalších letech už mají i země, jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie.
• Česko žádný termín nemá, stát se nevyjádřil pro ani proti. Ministerstvo životního prostředí o tom debatuje se zainteresovanými stranami a přislíbilo přípravu potřebné legislativy.
• Plošné zálohování formou samostatného zákona prosazuje Iniciativa pro zálohování. Podle ní pomůže splnit první cíle EU pro rok 2025 a také nové povinnosti devadesátiprocentní míry sběru nápojových obalů v roce 2026.
• Plán iniciativy počítá se vznikem zhruba 11 tisíc sběrných míst. Výše zálohy jasná není, zvažuje se tři až pět korun.
• Sněmovna loni zatím jen rozhodla, že plastové nápojové lahve budou muset být do roku 2030 vyrobeny až ze třiceti procent z recyklátu. V listopadu ministerstvo životního prostředí oznámilo, že zálohování PET lahví a plechovek, které by pomohlo snížit znečištění přírody a zároveň umožnilo efektivnější recyklaci těchto obalových materiálů, se brzo stane součástí návrhu zákona.