Jaké jsou důvody zavádění povinného zálohování?
Podle ministerstva životního prostředí jde o snížení množství nevyužívaného odpadu (aby se z petky vytvořila zase petka), čistější veřejná místa a přírodu, dále také o evropský závazek požadující návratnost 90 procent plastových lahví v roce 2029. Resort tvrdí, že ročně je uvedeno na český trh zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy kusů plechovek. Mimo tříděný odpad skončí podle dat resortu přibližně každá pátá PET lahev a tři plechovky ze čtyř. Iniciativa pro zálohování navíc tvrdí, že i recyklace je v současnosti limitovaná a petky se v drtivé většině použijí pro novou lahev jen jednou. Další se použijí na výrobu jiných produktů, mnohé se spálí.

Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal vnímá jako problém, že petky mají vypadnout ze současného systému třídění odpadu:

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko.
Povinné zálohování? Výpadek příjmů pro obce, míní místopředseda Svazu měst

Proč u záloh nepanuje shoda?
Hlasitě proti jsou odpadáři, mnohá města a obce. Podle nich je stávající třídicí systém s návratností plastů asi 80 procent funkční. Podporují spíše posílení systému třídění a lepší dotřiďování. „Pro občana znamená zavedení záloh v ekonomické rovině jen náklady navíc. Vyšší poplatky za odpady, které platí obci, vyšší spotřebu času při vracení lahví do obchodu, potřebu vyhrazení místa v domácnosti, kde bude shromažďovat nemačkané PET lahve, vyšší náklady na dopravu,“ míní výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Kdy se má zálohovací systém spustit?
Aktuálně návrh počítá s rokem 2026, dříve se hovořilo i o polovině roku 2025. Novela o obalech je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Testovací systémy vracení PET lahví už spustily v některých svých prodejnách řetězce Kaufland a Lidl či český online prodejce potravin Rohlík.

Podívejte se, jak nyní fungují zálohomaty na Slovensku:

Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

Zůstanou zachovány žluté popelnice v ulicích?
Ano. Žluté kontejnery dál poslouží pro různé plasty, ale i pro nápojové obaly (lahve), které nadále nebudou vratné, například od mléčných nápojů kvůli kontaminaci.

Co se tedy má zálohovat?
Nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry (vyjma mléčných výrobků) a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu. Dále také všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu. Obaly ponesou označení „Z“.

Jak se lidem prodraží nákup?
Zákazníci zaplatí jednotnou zálohu, stát nyní počítá se čtyřmi korunami za plastovou nebo kovovou lahev. Při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu lidé dostanou tyto peníze zpět. V sousedním Slovensku to je formou kuponu podobně jako při vracení pivních lahví.

Systém zálohování PET lahví a plechovek by mohl začít fungovat v polovině roku 2025:

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko
Vratné PET lahve v ČR: Ve hře je rok 2025, záloha čtyři koruny a tisíce míst

Proč je rozdíl v záloze oproti skleněným lahvím?
O korunu vyšší záloha má zdůraznit, co je ekologičtější. „Pořád je lepší používat láhev skleněnou, protože je to opakovatelný obal. Obal, který se vymyje a znovu použije,“ sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Proč musí být lahve nezmačkané?
Obaly se vrací včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód. Petky ani plechové obaly se nemusí vymývat.

Co se s obaly stane po vrácení?
Odevzdané lahve či plechovky se slisují. Následně je třídicí linka rozdělí podle barev a zrecykluje tak, aby mohla vzniknout nová lahev (případně plechovka).

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko.Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko.Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

Kde půjde obaly vrátit?
Ministerstvo počítá s jedenácti tisíci sběrnými místy. Mají být povinně v každém obchodě a benzinové stanici nad 50 metrů čtverečních nebo e-shopu s vlastní dopravou. Dobrovolně se ale mohou přihlásit i menší prodejny. Výkup bude prostřednictvím automatů, nebo pokud toto není možné či žádoucí, manuálně s pomocí ručních skenerů.

Kolik bude stát zavedení systému?
Náklady odhadl Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR zhruba na pět miliard korun. Podle nápojářů to bude méně. Tuto počáteční investici ponesou výrobci nápojů a obchodníci. Prodejcům se peníze vynaložené převážně za vybavení (zálohomaty) mají postupně vrátit díky poplatkům – odměně za manipulaci s obaly.

Povinné zálohování plastových lahví a plechovek v Česku se přiblížilo realitě:

Ministerstvo životního prostředí představilo nový zálohovací systém. Češi budou moci vracet jednorázové nápojové obaly, PET lahve a plechovky, v prodejnách nad padesát metrů čtverečních a na benzinkách. Ilustrační snímek
Vláda je pro zálohování PET lahví. Návrh počítá se čtyřmi až pěti korunami

Kdo se postará o provoz systému?
Zajistit cirkularitu nápojových obalů má jeden operátor založený výrobci. Financován bude z poplatků výrobců nápojů, výnosů z prodeje druhotných surovin a nevyplacených záloh.

Co se stane s nevrácenými zálohami?
Pokud operátor splní cíl sběru pro daný rok, zbylé peníze z nevrácených nevybraných záloh se podle návrhu rozdělí v poměru 15 procent pro obce a 85 procent pro operátora. Míra kompenzace pro obce má být klíčovou pro výslednou dohodu. Obcím, svozovým firmám a třídicím linkám totiž kvůli zálohám vypadne lukrativní komodita. Starostové by rádi vyšší podíl, podle Iniciativy pro zálohování, která spojuje velké nápojáře, je ale navržená kompenzace obcím velkorysá.