„Narážíme na to každou chvíli. Pracovní doba je od dvou hodin, zaměstnanec přijde v půl druhé, projede čipem a už si myslí, že je v práci a že to musí mít zaplaceno. Tak to ale samozřejmě není,“ popsal časté nejasnosti ze strany zaměstnanců krajský předseda Asociace samostatných odborů Milan Šubrt. Zaměstnanci také v mnoha případech nedodržují pracovní dobu.

„Často sleduji, že už čtvrt hodiny před koncem pracovní doby stojí u píchaček a čekají. V pracovní smlouvě je sjednána pracovní doba, kterou je zaměstnanec povinen dodržovat,“ poznamenal Milan Šubrt.

„Špatně je také to, že často přiběhnou do práce na poslední chvíli, tři minuty před začátkem pracovní doby si odčipují a pak už v klidu a beze spěchu pokračují do šatny,“ popsal Šubrt s tím, že se začátkem pracovní doby musejí být zaměstnanci připraveni začít konat práci.

Své povinnosti má však samozřejmě také zaměstnavatel. Například musí vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby i práce přesčas. „To, že zaměstnanec přijde dřív do práce a projede čipem neznamená, že vykonává práce, ale pouze to, že vstoupil do firmy. Evidenci pracovní doby a evidence přítomnosti na pracovišti jsou dvě rozdílné věci. Některé firmy to řeší dvojím čipováním, jedním u vstupu do areálu a druhým přímo u pracoviště,“ vysvětlil liberecký odborář.

Zaměstnavatelé poměrně často porušují zákoník práce tím, že neevidují každou přesčasovou práci. Mzda totiž zaměstnanci podle zákona přísluší i za zlomky hodin, které odpracoval. „Zaměstnanec má třeba pracovat do 14 hodin, ale nadřízený mu řekne, aby pracoval ještě deset minut, aby pracoviště mohla převzít další směna. Za těch deset minut však zaměstnanci náleží odměna, a to jak mzda, tak přesčasový příplatek,“ uzavřel Milan Šubrt.