Bez benefitů už to v práci asi nejde. I když se preference zaměstnanců mírně liší podle pracovního zařazení, mezi ty nejžádanější jsou bonusy a prémie, každoroční revize mezd podle inflace, pět týdnů dovolené, třináctý a čtrnáctý plat nebo stravenky.

„Benefity sledujeme v rámci našich průzkumů již bezmála deset let a prakticky po celou dobu se v žebříčcích požadovaných i poskytovaných benefitů objevují ty stejné položky, navíc prakticky ve stejném pořadí,“ uvedl ředitel společnosti Grafton Recruitment Martin Malo.

Řada firem avizovala, že omezí zaměstnanecké benefity:

Řada podniků začne omezovat zaměstnanecké benefity. Vláda se totiž kvůli úsporám ve státním rozpočtu rozhodla od příštího roku omezit jejich daňové zvýhodnění, od čehož si slibuje sto miliard korun navíc.
Firmy budou kvůli vládě omezovat benefity. Podívejte, jaké jsou nejrozšířenější

S výhodami měla pořádně zamíchat vláda svým konsolidačním balíčkem, když řadě benefitů omezila daňové zvýhodnění. Jak ovšem ve svém průzkumu agentura zjistila, revoluce se nekonala. K žádnému kritickému scénáři nedošlo a firmy benefity plošně nesnižovaly.

Z průzkumu vyplývá, že 56 procent firem zachovalo benefity ve stejné výši, protože jejich objem nepřesahuje hranici daňového zvýhodnění. Část firem benefity zachovala, přestože to pro ně představuje vyšší náklady. Zbylých 28 procent pak benefity snížilo.


Nahrává se anketa ...

Snížení počtu i výše benefitů

Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro ovšem konstatoval, že řada firem kvůli zdanění benefity omezila. Firmy snížily počet benefitů i jejich výši. Vychází přitom z předběžných výsledků průzkumu, který si komora mezi svými členy provedla v minulých dnech. „Firmám vzrostla administrativa spojená s hlídáním daňového limitu,“ přiblížil Diro.

Za poslední měsíce se nezměnilo ani to, co zaměstnanci od svých firem žádají, a to, co jim jejich zaměstnavatel nabízí.

„Rozdíl mezi tím, co zaměstnanci v oblasti benefitů chtějí, a tím, co od zaměstnavatelů skutečně dostávají, zůstává bohužel i nadále velký, a to napříč všemi sledovanými obory. V době, kdy se Česká republika opět dostala na nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, by měli zaměstnavatelé o svých nabídkách lépe přemýšlet,“ míní Malo.

Připomeňte si, co obsahuje vládní konsolidační balíček:

Zleva místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na jednání vlády.
Konsolidační balíček prošel: Co finální podoba obsahuje, co vše se pro lidi mění

Asi největší rozdíl je v případě dorovnání mzdy v době pracovní neschopnosti. Zatímco tento benefit by přivítalo až devadesát procent zaměstnanců, čerpat ho může jen asi desetina z nich. Jediným benefitem, kde se nabídka zaměstnavatelů setkává s poptávkou zaměstnanců, jsou firemní akce. Zejména pracovníci v IT a bílé límečky je vítají, protože kvůli časté práci je pro ně jiný kontakt s kolegy zajímavou změnou.

„Přesnější zacílení na zájmy zaměstnanců firmám může v náboru zajistit výraznou konkurenční nabídku,“ upozornil Malo.

Vyjednávání pokračují 

Benefity jsou pro firmy stále téma. Hospodářská komora v současné době vyjednává s ministerstvem financí, aby se od příštího roku vyjmuly z daňového stropu aspoň zdravotní a sociální benefity. Právě ty zdravotní, jako jsou vyšetření, očkování nebo psychologická podpora, se staly v posledních letech trendem. „Tyto benefity se často vztahují nejen na zaměstnance, ale i jejich rodiny, což vede ke zlepšování zdravotního stavu české populace,“ dodal Diro.

Pokud si firmy chtěly loni udržet své zaměstnance, musely se „praštit přes kapsu“ víc než dřív:

Mzdy napříč profesemi v ČR rostou. Začínající programátor bere 80 tisíc. Ilustrační snímek
Kdo má jaký plat? Začínající programátor bere 80 tisíc, smůlu mají ve školách

Mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová uvedla, že její úřad nevidí problém v rozšíření stávajícího rozsahu osvobození benefitů od daně z příjmů, pokud nebude překročen daný limit. „Jinými slovy, nevidíme problém v přidání dalšího způsobu, jak tento limit vyčerpat,“ doplnila.

Jednotný limit představuje polovinu průměrné mzdy, což pro rok 2024 činí 21 983 korun.