Mezi poskytovanými výhodami lze najít mnohé „staré známé", jako jsou například stravenky anebo nejrůznější vzdělávací kurzy. Do popředí se však derou i některé méně časté benefity, za jaké můžeme označit přidělování vitaminů na pracovišti, očkování proti chřipce anebo výhodné zaměstnanecké půjčky.

Poskytování výhod něco stojí

Z hlediska zaměstnavatele však není benefit jako benefit, některé jsou daňově uznatelné, jiné nikoliv. A protože v konečném důsledku jde o peníze, je nutné tyto kategorie rozlišovat.

Tak to ostatně udělali i autoři čerstvého průzkumu, který iniciovala ING Pojišťovna a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Letos v červnu v něm na otázky tazatelů odpovídali zástupci 120 českých podniků. A co z ankety vyplynulo?

Žebříček daňově zvýhodněných benefitů vede vzdělávání, i když jen těsně. Jazykové kurzy a různá školení nabízí až 82 procent firem. A navzdory pokusům státu tuto formu podpory zaměstnanců omezit zůstávají stále populární i stravenky. Ty v současnosti nabízí osm z deseti podniků. Symbolickou bronzovou medaili pak získalo penzijní připojištění, které poskytují téměř tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Z dalších uveďme alespoň příspěvky na cestu do zaměstnání a příspěvky na dovolenou.

Z daňově nezvýhodněných benefitů si prvenství stále drží služební automobil a mobilní telefon, který však zaznamenal citelný meziroční pokles. Časté je pak poskytování nápojů na pracovišti i různých věcných darů.

Osm z deseti firem poskytuje zaměstnancům možnost vzdělávání, které je tak nejčastěji využívaným daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem.

„Oproti loňskému roku stoupla jeho obliba o čtyři procenta, což jen potvrzuje trend zaměřovat se na osobní a kariérní růst zaměstnanců, byť se i nadále setkáváme s podporou hmotných a finančních benefitů," řekl k tomu Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stravenky se vracejí na výsluní

Nejzajímavější vzestup z oblasti materiálních benefitů zaznamenaly stravenky, jejichž nabídka se v loňském roce ocitla v útlumu. Zatímco loni sestoupily s 68 procenty na třetí místo nejčastěji nabízených výhod, letos se opět vracejí na výsluní. Stále stoupá také zájem o penzijní připojištění, které má v nabídce již 74 procent oslovených společností. „Pro firmy je samozřejmě zajímavější přispívat na penzijní připojištění a odečíst si tuto investici z daní než přidat zaměstnanci stejnou částku v základním platovém ohodnocení, se kterým jsou spojeny další náklady. Jako hlavní důvod poskytování tohoto benefitu to uvádí 42 procent personalistů," uvedl Jiří Běťák, ředitel oddělení zaměstnaneckých benefitů ING Pojišťovny.

Příspěvky na připojištění stoupají

Ve firmách se přitom prosazuje názor, že se jedná už o standardní zaměstnaneckou výhodu. Příspěvky zaměstnavatelů proto stále stoupají a nyní činí v průměru asi 600 korun, ty nejvyšší dosahují 2200 korun.

„Oproti loňskému roku znatelně klesla nabídka mobilního telefonu, téměř o desetinu. Pomalu zde dochází k přesunu tohoto benefitu z nadstandardní nabídky do skupiny běžných pracovních pomůcek," domnívá se Radek Špicar.

Mnohem více společností se naopak snaží motivovat své zaměstnance formou zážitků, například příspěvkem na sport, kulturu či dovolenou, byť se stále jedná spíše o okrajové výhody.

Ale praxe se liší z případu na případ. „Jako výrobci potravin poskytujeme zaměstnancům i takzvané naturálie, tedy balíčky produktů z vlastní výroby," rozšiřuje paletu možných benefitů Petr Kratochvíl, personální ředitel společnosti Hamé.

Navzdory přetrvávající hospodářské nejistotě však ekonomická situace nemá významnější vliv na nabídku benefitů. Výjimku tvoří vzdělávání, u kterého firmy předpokládají jisté krácení.