Ministerstvo životního prostředí (MŽP) neuvažuje o tom, že by jim zakázalo topit ve starých neekologických kamnech či krbech. Resort upřesnil vyjádření, které zaznělo po nedávné tiskové konferenci. Stát chce stará, čoudící kamna do budoucna korigovat nikoli zákazem, ale naopak nabídkou dotace pro ty, kteří si je dobrovolně vymění za kotel nebo tepelné čerpadlo. Její výši a formu sdělí MŽP na jaře. Týkat by se to mohlo až 80 tisíc objektů, jež jsou obydleny trvale.

Starosta rozhodne

Plošné zákazy čmoudících kamen však i nadále budou moci nařizovat obce. Ty mají od loňského září možnost vydat obecně závazné vyhlášky, jimiž mohou zakázat spalování vybraných druhů paliv.

MŽP zatím neví o tom, že by některá obec k takovému zákazu přistoupila. Obce ale nemají povinnost úředníky o tomto kroku informovat. Ohledně škodlivosti topení ve starých kamnech ministerstvo odkazuje na analýzy, podle nichž jsou kamna a
krby významným zdrojem prachových částic a rakovinotvorného benzopyrenu jen v těch rekreačních domech, jež jsou obývány trvale. „Připravujeme v rámci rozšíření programu Nová zelená úsporám dotace i na rekreační objekty, které jsou trvale obývány,“ řekla Deníku Dominika Pospíšilová z ministerstva.

Svou chatu či chalupu má zhruba každý pátý Čech. Statistiky toho, jak často v nich topí, ale neexistují.

„I když se na chatě topí uhlím ve špatných kamnech jen občas, tak v té době znečištění ovzduší v obci může být zásadní,“ řekl Deníku programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

„Jedno lokální topeniště zamoří celou vesnici, a ani jich nemusí být víc,“ souhlasí předseda komise pro životní prostředí Sdružení místních samospráv Karel Ferschmann. Stran obecního zákazu čoudícího topení je ale skeptický, a to kvůli administrativní náročnosti. „Ne každý starosta je právník, aby si s tím poradil, a jít do střetů s lidmi je problém,“ konstatoval.