Žatecká teplárenská (ŽT) dokončila rekonstrukci dvou uhelných kotlů v kotelně v Perči a chystá další investice za více než sto milionů korun. Mají směřovat jak do kotelny poblíž Žatce, tak i do města samotného. Lidem v panelových domech v Žatci by měly přinést levnější teplo.
Větší investice, projekt s názvem Energetická optimalizace města Žatce, by si měla vyžádat 90 milionů korun. Většina, 70 milionů korun, má směřovat do rekonstrukce rozvodů tepla v Žatci. Panelové domy, které jsou nyní zásobovány teplem z tzv. sekundárních rozvodů přes velké výměníkové stanice, kde dochází ke ztrátám, budou nově dostávat teplo přes malé kompaktní předávací stanice – z tzv. primárního rozvodu tepla.
„Investice do rekonstrukce rozvodů tepla spočívá v tom, že do paneláků už nepůjdou čtyři trubky, ale dvě, které jsou napojené na primární rozvody tepla. Postupně bychom takto chtěli odstavit všechny velké výměníkové stanice ve městě, kterých je nyní pět," vysvětlil Lukáš Seidl, technický náměstek ŽT.
Někde už jsou trubky vyměněné
Teplárenská v minulých letech provedla takovéto rekonstrukce ve dvou lokalitách, v části sídliště Jih a Podměstí. Nyní mají přijít na řadu další části sídlišť, tedy celý zbytek sídliště Jih a zbytek Podměstí.
Psali jsme: Obyvatelé nově ušetří za teplo a teplou vodu
„Na celý projekt za 90 milionů korun chceme získat dotaci od Ministerstva průmyslu a obchodu, která by mohla být ve výši až 30 procent. Pokud se nám to podaří, pak rekonstrukci rozvodů chceme provést ve třech etapách v letech 2017 až 2019," sdělil Lukáš Seidl.
„Pokud dotaci nezískáme, práce budou postupovat také, ale výrazně pomaleji. Jako první by pak v příštím roce přišla na řadu lokalita kolem Telátka a přívod tepla do Podměstí ulicí Pod Známkovnou," přiblížil Lukáš Seidl.
V panelácích zaplatí stejně jako v rodinných domech
Lidem v panelových domech by se výrazně snížila cena za teplo. V praxi by totiž platili za teplo stejnou částku jako majitelé rodinných domů, kteří jsou napojeni na zmíněný primární okruh. Například letos odběratelé ŽT napojení na primární okruh platí 412 korun za GJ tepla, lidé napojeni na sekundární 644 korun, tedy o polovinu víc.
V Perči má vyrůst akumulátor tepla
Součástí tohoto projektu za 90 milionů korun je i výstavba akumulátoru tepla v areálu kotelny v Perči za zhruba 20 milionů. Půjde o stavbu o průměru 10 metrů s výškou 15 metrů. Vejde se do ní 1000 metrů krychlových vody.
„Akumulátor tepla nám umožní, aby se naše výrobní zdroje mohly provozovat na optimální úrovni s optimální účinností. Většinu topné sezony jsou velké denní rozdíly ve spotřebě tepla. Když nemrzne, lidé si více přitopí ráno a večer, přes den a v noci radiátory vypínají. Tím pádem kolísá spotřeba tepla a tím pádem denní výkon našich zdrojů. V současné době to nemůžeme příliš ovlivňovat, ekonomicky a provozně to není příliš výhodné," vysvětlil Lukáš Seidl.
„Díky akumulátoru tepla budeme vyrábět teplo pořád stejně. Pokud bude menší spotřeba, budeme ho shromažďovat v akumulátoru. Pokud bude větší spotřeba, využijeme právě teplo z něj," dodal s tím, že podobné principy jsou v západní Evropě už zcela obvyklé. „Tam jsou akumulátory i daleko větší. Zatímco my řešíme denní kolísání výroby tepla, oni mají vyřešeno kolísání v řádech týdnů i měsíců. Jejich akumulátory jsou samozřejmě mnohonásobně větší než ten, který chceme postavit u nás," vysvětlil.
Někdy se teplo vychlazuje
Zhruba 80 procent tepla vyrábí Žatecká teplárenská z ORC cyklu, kde se pálí ekologické palivo – biomasa.
Při větší potřebě tepla spouští ŽT i uhelné kotle. Naopak při nižší spotřebě se teplo z ORC jednotky vychlazuje.
„Díky tepelnému zásobníku se zvýší využití ORC jednotky, naopak klesne potřeba uhlí. Bude tak možné vyrobit více elektrické energie. Sníží se také potřeba vychlazování tepla do vzduchu, to půjde do akumulátoru," dodal Petr Šmíd.
Teplárenská chce snížit spotřebu uhlí
ŽT to podle jeho slov přinese více peněz z vyrobené elektrické energie a větší příklon k podporovanému zdroji – biomase. Naopak poklesne spotřeba „neekologického" uhlí.
„Naší strategií je, že vedle základního poslání v podobě dodávek tepla našim zákazníkům, chceme maximalizovat zisk této městské společnosti především prodejem elektrické energie vyrobené v kotelně v Perči z biomasového zdroje," řekl Petr Šmíd.
Žatecká teplárenská v minulých letech realizovala dva rozsáhlé projekty. Jedním z nich byla nedávno skončená rekonstrukce dvou uhelných kotlů za 84 milionů korun, v roce 2010 byla dokončena výstavba nové ORC kotelny pálící biomasu za zhruba 300 milionů korun. Právě do ní směřuje další budoucí investice ŽT.
Připomeňte si: Nová kotelna má zajistit lidem v Žatci nízké ceny za teplo
Cílem je snížit emise tuhých znečišťujících látek, tak aby biomasový kotel splňoval legislativu platnou od 1. ledna 2018.
„V této chvíli na to ORC kotel není připraven. Pokud tuto investici neprovedeme, budeme ho muset po 1. lednu 2018 odstavit," tvrdí Petr Šmíd.
Biomasová kotelna dostane filtr
Projekt za desítky milionů korun spočívající v instalaci prachového filtru chce ŽT realizovat v příštím roce, od Státního fondu životního prostředí má příslib dotace ve výši třicet procent.
„Nyní probíhá výběrové řízení pro výběr zhotovitele," dodal Lukáš Seidl, technický náměstek ŽT.
Součástí filtru má být i výměník, který bude teplo z komína využívat pro dodatečný ohřev topné vody. Tím se má zvýšit celková účinnost biomasového kotle – nejekologičtějšího zdroje v Žatecké teplárenské.