Ambiciózní plán má ale z českého pohledu zásadní problém: v ideálním případě by se totiž zateplení mělo stihnout do deseti let, což je ale při množství bytovek (v Česku asi 220 tisíc, většina starších) šibeniční či dokonce nereálný termín. Nové opatření by museli řešit hlavně společenství vlastníků v panelových domech. Těch u nás stojí přes 80 tisíc, přitom z těch postavených před rokem 1970 není stále zatepleno asi 70 procent.

Staré paneláky by tak do budoucna sice směly tak jako dosud být napojené na ústřední vytápění, jinak by ale i ony musely projít rekonstrukcí, aby splňovaly nejnovější standardy. Zřejmě už do deseti let. „Obecně návrh cílí na to, aby byl fond budov v jednotlivých členských státech méně energeticky náročný a zároveň s lepším vnitřním prostředím pro obyvatele,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. Bližší podrobnosti ale zatím nejsou známé.

Jako důvod, proč je třeba budovy rekonstruovat, ministři uvádějí snížení spotřeby energie. Tím by se měla zmenšit závislost EU na dovozu surovin, zejména plynu z nespolehlivého Ruska. Renovace by navíc měly zlepšit vnitřní prostředí budov pro jejich obyvatele. „Byť to znamená nemalé investice, k dispozici jsou dotační programy,“ prohlásil Hluštík.

O konkrétní podobě plánovaných změn přitom zatím netuší ani odborníci. „Zatím jde jen o jednání ministrů, ale určitě z něj nevzešlo nic definitivního,“ řekl specialista na stavby z portálu TZB-info.cz Petr Bohuslávek.

Více zakázek, dražší náklady

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza ale zůstává ohledně nových ministerských plánů ve střehu. „Protože neznáme podrobnosti, tak bych o tom nerad spekuloval, ale víme o tom a je to věc, kterou je potřeba sledovat,“ konstatoval. „Myslím si, že očekávat, že to pomůže v energetické krizi není úplně pravda, ale můžu se mýlit,“ podotkl Nouza.

Šéf stavebníků nepochybuje o tom, že zpřísnění pravidel zvýší náklady na stavbu. Oboru by sice jejich zavedení přineslo více zakázek, mělo by to podle něj ale i stinné stránky. „Hlavně jde o to, aby na to investor měl peníze,“ míní Nouza. „Platí známé rčení, že si nemáme klást nízkých cílů, ale myslím si, že je iluzorní představa, že se to dokáže zorganizovat, naprojektovat, povolit a postavit do deseti let,“ míní.

Ministerské plány již mají i hlasité kritiky. Šéf developerské společnosti Ekospol Evžen Korec připomíná, že domů, které zřejmě nebudou splňovat zpřísněné podmínky, je v Česku stále většina. Obává se, že by jim mohly hrozit drastické sankce. „Možné je v tuto chvíli cokoliv – tučné pokuty, nucené stěhování či dokonce demolice energeticky nevyhovující budovy,“ obává se Korec. „To ale nyní nikdo zodpovědně říct nedokáže,“ konstatoval.

Podle ministerstva průmyslu jsou ovšem tyto obavy předčasné. „Vzhledem k tomu, že konečná podoba směrnice ještě není dojednaná, nelze odhadnout, jakou podobu budou opatření mít,“ vysvětlil mluvčí Hluštík. Vyjednávání o ní mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a členskými státy je naplánováno na první pololetí příštího roku. Pokud vše schválí, budou mít ještě jednotlivé státy Unie čas na přizpůsobení národní legislativy. „Tato transpoziční lhůta nebyla prozatím stanovena, ale na základě předchozích zkušeností ji lze očekávat v intervalu od 18 do 24 měsíců,“ prohlásil.

Ani v případě přijetí přísnějších pravidel by přitom podle úřadů majitelé domů podle úředníků neměli zůstat bez peněžní podpory státu. „Již v současnosti existuje řad dotačních titulů pro obytné, veřejné i komerční budovy. Rovněž návrh revize směrnice považuje vstřícné finanční prostředí za zásadní pro dosažení uvedených požadavků na zlepšování energetické třídy budov,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Dominka Pospíšilová. Žadatelé o dotace v Česku podle ní mohou čerpat ze značného objemu financí na renovace z celé řady různých dotačních titulů.