Otázku před několika dny nastolil liberální ekonom a člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V rozhovoru pro časopis Ekonom nastínil, že by vláda mohla zdanit sektory, které díky současné ekonomické situaci mají značné zisky. „Pokud máme sektory, kde můžeme mluvit o windfallu (nečekaný příjem - pozn. red.), tedy o těch pomyslných jablkách padajících z nebe, tak jsou to skutečně jen tyto dva sektory – finance a energetika,“ uvedl Hampl.

Právě tato odvětví vydělávají na současné situaci. Bankám k vyšším ziskům pomohlo zvýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou a energetickým společnostem pak zvýšení cen energií na burze.

Ilustrační snímek
Životní minimum od července stoupne. Vláda ho zvýší o téměř 400 korun

Některé vládní strany proto začaly mluvit o zavedení sektorové daně. Například Piráti navrhujíuvalit na společnosti, které vyrábějí elektřinu, až na dva až tři roky pětadvaceti procentní sektorovou daň. „Po určitou dobu vyšší zdanění, protože narůstající zisky energetických firem nejsou způsobeny chytrými investicemi nebo nějakou změnou, ale rostoucími cenami energií na burze,“ uvedl v České televizi šéf Pirátů Ivan Bartoš. Tyto peníze by se pak podle něho mohly použít třeba na valorizaci rodičovské nebo zvýšení životního minima. Proti tomuto plánu nejsou ani jejich vládní kolegové ze STAN.

Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček ale upozornil na to, že Hampl nemluvil o sektorové dani. „Mluvil o dani, kterou kdysi uvalila (britská premiérka Margaret - pozn. red.) Tatcherová, kdy se zdaní mimořádný zisk. Jakmile tato mimořádná situace pomine, daň se přestane odvádět. Proti tomu vládní strany mluví o sektorové dani, kdy by se nedanil mimořádný zisk. Je tam trvalost. Ve veřejné diskusi se tyto dvě věci směšují,“ přiblížil Křeček.

Sektorová daň může odradit investory

Z tohoto důvodu by se podle něho měla sektorová daň odmítnout. Naopak zdanění mimořádného zisku se nebrání. „Majitelé většiny bank jsou ze zahraničí a tyto zisky by byly odvedeny pryč, přitom by měly zůstat tady. U energetiky je to stejný případ. V době, kdy lidé mají s energiemi problémy, by se energetické společnosti měly podílet na řešení situace,“ doplnil. Takové opatření by mělo být přijato nejpozději do konce roku, protože příští rok se budou danit příjmy za letošek.

Sektorovou daň považuje také hlavní ekonom společnosti Roklen24 Pavel Peterka za nesystémovou. Vedla by k propadu akcií ČEZu, což by poškodilo jeho minoritní akcionáře. „Rozumím tomu, že se to zvažuje. Na druhou stranu si řada investorů rozmyslí, zda v České republice investovat. To by mohlo mít dlouhodobě horší dopad,“ řekl Petrka s tím, že zavedení takové daně by mohlo vést i ke zdražování služeb.

Jenomže vláda nyní přemýšlí, kde sehnat peníze. Státní rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun. Na konci května z něho ale utratila hodně přes šedesát procent, takže odborníci předpokládají, že deficit bude vyšší než ten plánovaný. Podle některých odhadů by mohl dosáhnout až 330 miliard korun.

Ukrajinská matka si hraje 16. března 2022 s dítětem na chodbě dětské léčebny Nových lázní v Teplicích, kde Lázně Teplice připravily ubytování včetně jídla a další materiální pomoci pro 75 ukrajinských matek s dětmi.
Peníze za ubytování uprchlíků: Solidární příspěvek čekají od července změny

„Jsem zvědav, kde na to vezme,“ řekl odpůrce sektorové daně a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, podle něhož si vláda zavařila slibem, že nebude daně zvyšovat. Tomu se prý ovšem nevyhne. „Zrušila se superhrubá mzda, stačilo ji přitom jen snížit. Zrušila se daň z převodu nemovitosti, nízké jsou i daně z nemovitostí,“ popsal Hanák.

Zdroje jsou prý i ve veřejné zprávě a nejde jen o počty státní zaměstnanců. „Je to poctivá digitalizace státní správy, posun k automatizaci. V řadě věcí jsme pozadu,“ dodal šéf průmyslníků.