Moravští a čeští vinaři zpozorněli kvůli oživené debatě o dani. Obávají se dopadů - poklesu spotřeby kvůli zdražení vín a ztráty konkurenceschopnosti v boji s dovozovými víny. „Přišlo by to v nejhorší možnou dobu. Máme svých problémů již tak dost. Stejně jako celý potravinářský segment,“ komentoval pro Deník prezident Svazu vinařů Martin Chlad.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) zařadila zavedení spotřební daně na tichá vína do svých návrhů, jak pomoci strukturálnímu schodku. Dosavadní nulové zdanění totiž řadě odborníků nedává velký smysl z pohledu fiskálního. „Potenciál výnosu závisí na nastavení. Tabulkově jde až o pět miliard korun,“ řekl Deníku Aleš Rod, ředitel CETA – Centra ekonomických a tržních analýz.

Expozice Salonu vín ve Valticích, ilustrační foto.
Do Salonu vín se vrací turisté. Přibývá Poláků a Slováků, říká ředitel

To by bylo v případě nastavení sazby 23,4 koruny na litr vína, stejně jako v případě šumivých vín. Nižší potenciál výnosu kolem dvou miliard spočítali v případě nastavení snížené sazby, takzvané Kalouskovy daně.

„Jedná se o modelové odhady. Jako NERV jsme připraveni udělat detailní rozbor, pokud k tomu dostaneme zadání od vlády nebo ve spolupráci s dotčenými rezorty,“ dodal Rod.

Sebedestrukce na evropském trhu

Dle zjištění Deníku ale experti očekávají další odsunutí návrhu zavedení spotřební daně na tichá vína. Že nejspíš ještě zůstane u ledu naznačil i ministr financí Zbyněk Stanjura. „Mně za tu konkurenční nevýhodu pro naše vinaře ty dvě miliardy nestojí. Když už mám zvyšovat daně, má to přinést desítky, ne jednotky miliard,“ řekl Blesku.

Existence výjimky pro tichá vína i jinde v Evropě je konečně častým argumentem vinařské lobby pro její existenci i v Česku. Spotřební daň totiž nejvíce prodražuje konečnou cenu láhve vína v evropských zemích, které nejsou známé jako vinařské. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad podotkl, že v okolních státech, ale i v Maďarsku či Itálii je sazba u tichých vín také nulová. „Pokud ji zavede pouze Česko, budeme z konkurenčního boje diskvalifikováni, již tak jsme oproti jižním státům v nevýhodě,“ zmínil.

Vína z Moravy a Čech, ilustrační foto
Oranžové, panenské, labín. Vinaři aktualizují kuchařku tradičních pojmů

Pouze ve Francii platí vinaři symbolickou daň ve výši asi koruny na litr. Peníze směřují do fondu na podporu tamního vinařství.

V Česku má podobnou úlohu systém odvodů do Vinařského fondu. Ze zákona je platí třeba jihomoravský vinař Josef Valihrach starší. „Peníze směřují na propagaci vína, aby se lépe prodávalo. Je to padesát haléřů z litru, ale naskládá se to. Poplatek musíte zaplatit dopředu, víno ještě nemáte prodané. Spotřební daň by byly další výdaje. Už tak je čím dál menší odbyt vína, toto už by byla velká rána,“ reagoval Valihrach na návrh NERVu.

Záporný scénář

Svaz vinařů disponuje aktualizovanými již dříve zpracovanými propočty, podle nichž je ekonomicky pozitivní dopad nové spotřební daně u tichých vín pro státní kasu minimálně diskutabilní. V nejhorších scénářích i záporný.

„Když něco zdražíte, klesne spotřeba. To může zlikvidovat část producentů i navazujících segmentů. A méně vinařů a nižší objem vína uvedeného do prodeje se negativně projeví na výběru DPH a daně z příjmů,“ vysvětlil Chlad s tím, že další vysoké náklady pro stát představuje nastavení nového systému a agendy, například zřizování nových celních skladů.

Svatomartinský košt v centru Brna naplnil centrum města. Lahví mladých vín je pod touto značkou rekordní počet 2,46 milionu.
VIDEO: Říman otevřel svatomartinské víno. Košt naplnil centrum Brna

Zákazníci si i bez nové daně letos za víno připlatili. Většina producentů zdražila kvůli vyšším nákladům. Podle Chlada o pět až patnáct procent. Jak to vidí dál? „Pro příští rok bude zásadní situace v prvním kvartálu. Pokud vinaři nenavýšují ceny na úkor zisku, odrazí se to třeba na snižování investic a rozvoji vinařství. Což v důsledku paralyzuje obor,“ upozornil.