Jen zdanit firmy provozující hazard už státu nestačí. Od příštího roku si chce jít pro peníze přímo k lidem, na které se usmála štěstěna a vyhráli sumu nad sto tisíc korun. Od této hranice se má platit klasická 15procentní daň.

Jenže hned zkraje projednávání novely zákona došlo ke změně. Ministerstvo financí upravilo způsob samotného zdanění.

Ještě v létě počítalo s kombinací dvou variant: srážkovou daní (daň rovnou srazí provozovatel hry a výherce už administrativu neřeší) a vedle toho by u některých typů her platila i klasická daň z příjmů. A tedy nutnost, aby všechny větší částky přiznal šťastný výherce v daňovém přiznání.

Ministerstvo financí však nyní (pomocí poslaneckého návrhu) zákon na poslední chvíli změní: jednodušší srážková daň by se používala jen u loterií a tombol pořádaných v Česku. Ve všech ostatních případech by lidi čekalo daňové přiznání.

Podle odborníků to v praxi k lepšímu výběru daní nepovede, naopak poroste černý trh. Ministerstvo financí ale návrh dál hájí a nechce definitivně předjímat finální podobu zákona ani očekávaný výnos z nově zaváděné daně. Ten se ale snižuje. Nejprve ministerstvo v návrhu uvádělo, že by do státní kasy mohly doputovat „stovky milionů až 3,6 miliardy korun ročně“, nyní je opatrnější.

„Ten nynější návrh se pohybuje v intencích vyšších stamilionů korun,“ říká Jakub Vintrlík z ministerstva financí. Nová daň je podle něj nejenom příjmem do rozpočtu, ale i principiální záležitostí. „Návrhy týkající se zdanění výher jsou systémovým opatřením, které se pojí s rušením daňových výjimek, kdy dnes má hazardní výhra oproti jiným příjmům určitou preferenci,“ konstatuje Vintrlík.

Střelba od boku

Pro představu: Například Sazka loni evidovala 1884 hráčů s výhrou nad sto tisíc korun. Přesná data za celý trh se ale těžko shánějí. Neexistuje totiž žádný centrální úřad (registr), který by to evidoval. Jeden člověk navíc může mít otevřené účty hned u několika společností z Česka i ciziny.

Podle právníka Jana Řeholy, ředitele Institutu pro regulaci hazardních her (sdružuje největší firmy na trhu), je tak v reálu nová daň jen těžko „vybíratelná“.

„Minulý rok si vsadilo sportku, koupilo los nebo vsadilo na sportovní zápas 40 procent občanů ČR. Jde o údaj z výroční zprávy protidrogové sekce při Úřadu vlády. Stát teď chce, aby si více než čtyři miliony občanů celý rok evidovalo každou sázenku a los a na konci roku podali daňové přiznání, to je v praxi neproveditelné,“ říká Řehola.

Kontrola a evidence výher podle něj není možná bez vytvoření celostátního registru všech výher. „A to by stálo mnohonásobně víc, než stát na dani může potenciálně vybrat,“ zdůrazňuje právník.

Výsledkem podle něj bude růst černého trhu jako v Polsku, které daň uvalenou na hráče zavedlo, a expertní odhady uvádějí, že až 60 procent sázek se tam odehraje na černém trhu. Ukazují to čísla o webových stránkách. „Polské ministerstvo financí eviduje 6800 nelegálních internetových stránek, které cílí s nabídkou nelegálního hazardu na polské občany. V ČR je v současné době obdobných webových stránek cca 120,“ srovnává Řehola.

V Česku loni lidé prosázeli podle dat Generálního finančního ředitelství 249,5 miliardy korun. Vyplaceno bylo 218,2 miliardy korun. K poslední změně hazardního zákona došlo v roce 2017. Výnos z hazardu klesl o čtvrtinu. Nižší je výnos z technických her či tomboly.