Chuť potravin se stejným názvem v různých zemích se dá porovnat jen těžko. Každý strávník ji totiž může hodnotit jinak. Co lze změřit, je množství složek, z nichž se potravina skládá. Ministerstvo zemědělství si proto od odborníků z Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze nechalo prozkoumat složení výrobků z pěti zemí. Takto rozsáhlá studie se uskutečnila poprvé.

Cílem projektu bylo porovnat vybrané potraviny z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska a zjistit, jestli se pod stejným názvem a obalem prodávají výrobky s rozdílnými vlastnostmi. Zkoumali zejména složení, množství složek nebo hmotnost výrobku.

"Zjistili jsme tak například, že Tulip Luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco v tom českém je drůbeží separát," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Víc masa najde také německý spotřebitel v rybích prstech Iglo než ten, kdo si stejný výrobek koupí v Česku.

"Srovnávali jsme i prací prostředky, tam vyšlo, že ve stejně velkých baleních je rozdílné množství přípravku. A například Persil z Německa a Rakouska obsahuje více aktivních látek, než ten, který pochází z českých, maďarských nebo slovenských obchodů,“ uvedl Jurečka.

Některé potraviny stejné značky zakoupené v různých zemích mají odlišné vlastnosti, což je podle ministra nepřijatelné a diskriminující české spotřebitele. "Problém jsem už řešil na jednání zemí V4, v europarlamentu i na Radě ministrů zemědělství EU. A teď máme v rukou další jasný a ověřitelný důkaz,“ řekl ministr.

Odborná komise vybrala celkem 21 výrobků prodávaných v různých zemích pod stejnou značkou. Testy odhalily, že z nich bylo 13 odlišných, pět mírně odlišných a pouze tři byly stejné. Pětice testovaných vzorků navíc měla rozdílný objem při rozměrově stejném balení.

Podle zadavatele studie přesto nelze jednoznačně konstatovat, že se někde prodávají výrazně kvalitnější potraviny. Rozdílné složení výrobků může být ovlivněno chuťovými preferencemi spotřebitelů v konkrétním regionu nebo dostupností místních surovin. "Mnohdy je rozdílné složení uvedeno v údajích na potravině, přestože obal výrobku se jinak marketingově neliší," uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

„Málokdo má čas pročítat veškeré údaje na potravinách a pamatovat si, jaké jsou uváděny na stejných potravinách v jiných zemích. Zákazník, a to kdekoliv v Evropské unii, si často vybere značku, kterou už zná a důvěřuje jí," dodal Jurečka. Zákazník má podle něj právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu.