Úsporné zářivky nepatří na rozdíl od běžných wolframových zářivek do sběrného odpadu. Obsahují malé množství zdraví nebezpečné rtuti, a proto se musí recyklovat.

Toxický kovový prvek se z lidského organismu vylučuje jen pomalu, půdu i vodu přitom dokáže kontaminovat i daleko od zdroje znečištění. Lidé by proto zářivky obsahující rtuť měli odkládat do speciálních sběrných nádob.

Na jednoho obyvatele Královéhradeckého kraje loni připadalo v průměru 129 gramů a na obyvatele metropole 118 gramů zářivek odevzdaných k recyklaci.

Sběr úsporných zářivek

„Dlouhodobě mají nejlepší výsledky. Lidé i firmy jsou zde hodně zaměřeny na ekologii,“ uvedla Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která se zpětným odběrem a zpracováním osvětlovacích zařízení zabývá. Na opačném konci žebříčku se s necelou polovinou těchto hodnot umístily Jihomoravský, Ústecký a Středočeský kraj.

Sběrných míst je nyní v Česku přes 4400. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů,“  konstatovala Adamcová. Malé sběrné nádoby lidé také často najdou v supermarketech, v nákupních centrech i na obecních či městských úřadech.

Třetina vyjde nazmar

Lidé stále do směsného odpadu odhazují 30 procent úsporných zářivek. Recyklací je přitom možné využít přes 90 procent materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a současně zlikvidovat nebezpečnou rtuť.

Celkem Češi loni sesbírali 727 tun použitých úsporných zářivek. K recyklaci tak odevzdali světelné zdroje obsahující zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Toto množství by teoreticky v přírodě dokázalo znečistit vodu v objemu dvou slapských přehrad.