Zatímco z rozhodnutí bývalé vlády stát za jednoho z nich platí bezmála dva tisíce korun, nově to má být téměř o pět set korun méně. Příjmy pojišťoven tím celkově klesnou o 14 miliard korun. Podle Zemana jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

Toho se obávají i zástupci České lékařské komory. „Když začnou, především z důvodu vzrůstajících nákladů za energie, nemocnice sahat do úspor, může to v budoucnu vést i k tomu, že budou z finančních důvodů odkládat plánované operace,“ řekl Deníku její mluvčí Michal Sojka. Mezi neakutní úkony patří kupříkladu výměny kloubů.

Zvýšené náklady

Vedle obrovské spotřeby elektřiny se podle Sojky nemocnice potýkají i se zvyšujícími se cenami dopravy a jídla. „Nejsou na to připravené,“ řekl. Otázkou podle něj je, co přinese letošní zima a druhá polovina příštího roku. „Zásahem do systému jsou i lidé z Ukrajiny. Někteří pracují, tedy si pojištění platí. Za jiné je ale hradí stát,“ řekl.

Rozhodnutí o snížení peněz do zdravotnictví, pokud zároveň nezohledňuje kompenzaci a budoucí vývoj úhrad, není šťastné ani podle mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Markéty Singerové. „Aktuálně se nás situace přímo nedotýká, protože ovlivňuje především hospodaření pojišťoven,“ řekla Deníku.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě
Prezidentovo veto. Zeman odmítl vládní plán snížit platby státu do zdravotnictví

S tím, že zdravotnická zařízení ale budou letos jednoznačně nést zvýšené náklady na energie či ceny materiálů. „A v příštích letech se mohou pojišťovny dostat do problémů s úhradami péče," dodala. Zástupci pojišťoven opakovaně uvedli, že letos budou schopni smluvní závazky dodržet. Za nutné ale považují, aby příští rok došlo k navýšení plateb.

Ministerský optimismus

Vláda počítá s tím, že příští rok bude platba za státního pojištěnce necelých tisíc devět set korun, což bude více než po případném zmrazení, ale méně než nyní. Mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob dodal, že součástí novely je i automatická valorizace plateb od roku 2024. Vyměřovací základ se bude zvyšovat podobně jako u důchodů, tedy na základě vývoje reálných mezd a inflace. „To zajistí stabilitu a předvídatelnost systému,“ uvedl.

Zástupci ministerstev zdravotnictví a financí shodně tvrdí, že přehlasování prezidentského veta nebude mít na dostupnost a kvalitu zdravotní péče v budoucnu vliv. „Finanční zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven nadále rostou a aktuálně dosahují více než šedesát jedna miliard korun,“ uvedl pro Deník Stefan Fous z komunikačního odboru ministerstva financí.

Za poslední tři roky se podle něj navíc roční odvod státu na platby státních pojištěnců téměř zdvojnásobil, když vzrostl z šedesáti osmi miliard korun v roce 2018 na sto dvacet šest miliard v roce 2021.

Co zaznělo ve sněmovně

Poslanec a přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Praha Julius Špičák (ANO):
„V IKEMu stoupnou roční náklady za elektřinu z 33 na 90 milionů korun. Další zvýšené náklady si vyžádá například strava. Hrozící redukce financí bude mít tragický dopad."

Ministr zdravotnictví a uvolněný přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno Vlastimil Válek (TOP 09):
„Na rezervních fondech pojišťoven jsou peníze. Pro případ, že bude nutné dofinancovat například endoprotézy. Je nesmysl, že by krok měl jakýkoli dopad na centrové léky."