Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdravotní pojišťovny budou mít na prevenci méně peněz

Pokud se ve zdravotnictví půjde na ruku všem, kteří mají nataženou ruku, a nebude se dbát na to, aby peníze byly vynakládány na zdravotní péči účelně, dostane se systém v nejbližších dvou letech do deficitu. Pak státu nezbude než přidat do zdravotnictví finance ze státního rozpočtu, nebo zvýšit pojistné výdělečně činným lidem. Tvrdí to ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Jaromír Gajdáček.

26.8.2015 1
SDÍLEJ:

Jaromír Gajdáček.Foto: ČTK

Zdravotnický systém je v tuto chvíli podle Gajdáčka vyrovnaný proto, že v posledních dvou třech letech zaměstnanecké pojišťovny dotují z dříve vybraných peněz. Nyní už nemají z čeho brát a už v následujícím roce se systém může dostat do deficitu vhledem k připravované úhradové vyhlášce či tlaku lékařů na navyšování mezd.

Velkým problémem je také fakt, že všechny pojišťovny musejí během příštího roku převést své účty pod Českou národní banku, takže nebudou moci používat peníze z úroků na fond prevence. „Obávám se, že jde o začátek konce systému veřejného zdravotního pojištění," říká Gajdáček.

Každá pojišťovna vytváří fond prevence, ze které platí péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění: očkování, vitamíny, ozdravné pobyty dětí apod. Fond je podle zákona tvořen z pokut a penále za nezaplacené pojistné a také z úroků na účtech. Například ZPMV dala loni do fondu prevence přes 110 miliónů korun, přičemž třetina této částky pocházela právě z úroků.

Úroky skončí ve státní kase

„Tím, že se účty převedou do ČNB, tak úroky půjdou do státní pokladny a zdravotní, respektive jejich klienti, o ně přijdou," upozorňuje Gajdáček. Podle něj je nesmysl, aby se fondy prevence plnily z vybraného pojistného, jak to navrhuje nový zákon. „Vybrané pojistné má sloužit k léčbě lidí. Náklady na léčbu vzhledem k rychlému rozvoji medicíny stále rostou, nemůžeme z toho ubírat."

Podle Gajdáčka jde toto opatření proti smyslu konkurence zdravotních pojišťoven. „Ta existuje proto, aby pojišťovny mohly kvalitní získat od zdravotnických zařízení levněji. V zemích, kde konkurence neexistuje, je srovnatelná péče vždy dražší. Pokud nebude existovat konkurence, bude nás dosavadní péče stát zhruba o 25 procent více než dosud. Pacientům se tedy dostane méně péče za více peněz."

Průměrné náklady zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na pojištěnce jsou přitom dosud zhruba o tři tisíce korun nižší, než je tomu u VZP. Takto ušetřené peníze ovšem nespotřebují zdravotní pojišťovny, ale zaplatí se z nich další zdravotní péče. Provozní náklady pojišťoven totiž nesmí podle zákona převýšit 3,2 procenta celkových příjmů. „Tuto možnost ani nevyužíváme. Od roku 2008, kdy jsem se stal ředitelem pojišťovny ministerstva vnitra, jsme na provozu ušetřili 660 miliónů korun a tyto peníze jsme dali na léčení pacientů," zdůrazňuje Gajdáček.

Karta života

Pojišťovny se snaží racionalizovat výdaje na péči i jinými způsoby. Zhruba čtvrtina klientů ZPMV se zapojila do projektu Karta života, kdy mimo jiné dostávají pravidelný výpis ze svého zdravotního účtu, na kterém vidí, kolik péče o ně stála. Důležité podle Gajdáčka je, že Kartu života má hodně chronicky nemocných. „Ošetřující lékař je motivován k tomu, aby například sledoval, zda pacientovi nejsou jinde předepisovány další a další léky, které léčbu nijak neuspíší, jen skončí v popelnici. U velkého počtu klientů se nám podařilo snížit náklady až o jednu třetinu."

Podle Gajdáčka by bylo vhodné, aby byli lidé účastnící se podobných programů nějak odměňováni, třeba malým snížením pojistného či nějakým příspěvkem na prevenci. Navíc by bylo dobré definovat rozsah služeb, který by byl hrazen všem bez rozdílu z veřejného zdravotního pojištění, přičemž další by si mohl zaplatit, či se pro tento případ připojistit.

Omezení preventivních programů odmítá

Gajdáček odmítá tvrzení, že zaměstnanecké pojišťovny letos omezily preventivní programy ve chvíli, kdy přilákali nové klienty (dosud jsme mohli zdravotní pojišťovnu změnit jednou ročně k 30. červnu). „Každá pojišťovna má právo vyhlásit každý rok preventivní programy a všichni klienti předem vědí, jaké budou a v jakých termínech se uskuteční. Některé se opakují, jako například pobyty v horách pro děti s dýchacími problémy. Jiné se vyhlašují třeba jen jednou za pár let, například příspěvek na speciální očkování. A pak jsou programy sezónní, například jsme dávali 211 korun na nákup opalovacích krémů a podobných věcí, což jsme pochopitelně dělali před létem. Našimi klienty se přeregistrovaní pojištěnci stanou až 1. ledna dalšího roku a pak samozřejmě budou mít nárok účastnit se preventivních programů."

ZPMV získala letos přes 17 tisíc klientů a je se 1,27 miliony pojištěnců druhou největší zdravotní pojišťovnou po VZP. Její roční provozní náklady přepočtené na jednoho pojištěnce loni činily 560 korun. „Ve srovnání s ostatními pojišťovnami jsou naše náklady nejnižší," dodává Gajdáček

Autor: Redakce

26.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
18

E-neschopenka. Další promarněná šance?

Přes deset tisíc předmětů z padesátých až osmdesátých let si lidé prohlédnou od dubna příštího roku v brněnském obchodním centru Futurum. Jedenatřicetiletý Radim Blaško tam chce otevřít jedno z největších retro muzeí tohoto druhu v České republice.
6

Otevře největší retro muzeum v republice. Sběratelem se stal při zařizování bytu

Havlovo planoucí srdce a tvrdý alkohol v Dukovanech: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 18. až 19. listopadu 2017.

Poprvé se sejdou noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou sněmovny

/FOTOGALERIE/ Dnes usednou do svých lavic nově zvolení poslanci. Budou zastupovat devět stran a hnutí, což je v historii ČR maximum. Nejvíc – 78 mandátů – získalo ANO Andreje Babiše. Druhá ODS má 25 křesel. I tato dominance vítězného subjektu je politické novum. Stejně jako fakt, že žádná z dalších stran (kromě Okamurovy SPD) nechce do vlády.

Svět žen, odvaha žít a pojídání duší. Festival divadla německého jazyka startuje

Alles klar? To je motto dalšího ročníku přehlídky divadla německého jazyka, kterou včera otevřely dvě inscenace v Karlíně a Národním divadle.   

Prázdné budovy mění na komunitní domy. Penzistům nabízí tvořivé dílny i tančení

Prázdné školy i nefunkční kina se znovu naplní, a to natrvalo. Nejen v jihomoravském příhraničí se totiž mění na takzvané komunitní domy, kde nacházejí nové bydlení aktivní penzisté. „Je tady dobrý kolektiv, pěkná zahrada a prostředí vůbec. K dispozici máme sušárnu, prádelnu a pohybové centrum. Prostě všechno, co člověk potřebuje,“ svěřila se například Pavla Godiaková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT