Jednou z cest, jak přehřívání zamezit, je větší množství zelených střech a fasád. Těch u nových komerčních budov v poslední době přibývá.

„Je nezbytné víc přemýšlet i nad tím, jak nakládat s vodou a využívat ji šetrněji. Měli bychom se soustředit jak na zužitkování dešťové a šedé vody v budovách, tak na její zadržování v urbanizovaném prostoru,“ apeluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.  

Jak je vyschlé Česko.Dešťovou a šedou vodu lze upravit tak, že z hygienického hlediska nehrozí žádné nebezpečí. „V zahraničí se upravená dešťová voda běžně používá jako pitná, což je u nás zatím nemyslitelné. Využívání této vody je také složitější u rekonstrukcí, protože ve starších budovách nemusí být vhodné stavební podmínky například pro umístění retenčních nádrží,“ říká Jana Petrů ze společnosti Koncept Ekotech. 

Recyklovaná šedá voda, pocházející třeba ze sprch, se ale v tuzemsku zatím téměř neužívá ani v novostavbách. K průkopníkům patří budova K v pražském bytovém projektu Botanika od developera Skanska Reality.

„Jde o první bytový dům u nás, který využívá systém hospodaření s šedou vodou, a tak jsme nemohli čerpat ze zkušeností trhu. Ani současná legislativa není jednoznačná,“ popisuje Petr Dušta, projektový manažer Skansky. Přečištěná voda z koupelen tady slouží ke splachování toalet.

„Po kolaudaci jsme spustili testovací provoz. Systém je teď plně funkční, kvalita vody odpovídá prakticky pitné nebo povrchové vodě a denní úspora v objektu je zhruba 3500 litrů pitné vody,“ doplňuje Dušta.

První krok učinilo Brno

Developery zatím odrazují hlavně náklady na technologie, které stavbu prodražují. Záměr postavit až dvě stovky městských bytů, které budou využívat hospodaření s dešťovou a šedou vodou, představila loni brněnská radnice v lokalitě Kamenný vrch. Zároveň vědci z Vysokého učení technického (VUT) v Brně informovali o tom, že vyvinuli spolu s vývojáři z praxe zařízení, které dokáže vyčistit použitou vodu z budov na úroveň vody dešťové. Kombinuje mechanické a biologické čištění a výsledkem je voda, která neobsahuje chlor a lze ji užít třeba pro závlahu. 

„Právní požadavky na kvalitu využívané vody nejsou standardizované. To je třeba do budoucna líp nastavit, aby projekty typu Botanica K nebyly výjimkou,“ připomíná Petr Holub, ředitel sdružení Šance pro budovy.

„Zatím v České republice není ekonomický tlak na užívání jiných vod než z veřejných vodovodů či studní. Vydatnost vodních zdrojů zatím dostačuje, to se však rychle může změnit,“ varoval Vladimír Jirmus z firmy ASIO NEW, spolupracující  s VUT na zařízení pro recyklaci vod.